Proti Americe a na pomoc Koreji

Proti Americe a na pomoc Koreji (抗美援朝; Kàngměi yuáncháo) bylo jedno z propagandistických hesel během 50. let minulého století v Čínské lidové republice.

Kampaň byla součástí korejské války, která vypukla na počátku 50. let 20. století, a týká se pouze fáze, kdy se války účastnila Čínská lidová dobrovolnická armáda. [1][2]

Historický kontext

Korejský poloostrov byl rozdělen po kapitulaci Japonska na konci druhé světové války demarkační linií. Rozdělení mělo být dočasného charakteru. Na severu byl do čela dosazen Kim Ir-sen, na jihu I Sung-man. Dne 25. června 1950 severokorejská vojska překročila 38. rovnoběžku, a tím začala korejská válka. [3]

Mao Ce-tung o Kimově plánu napadnout Jižní Koreu věděl již v lednu téhož roku. Neslíbil však aktivní účast ČLOA (prioritou Tchaj-wan), pouze propuštění vojáků korejské národnosti. Smýšlení se změnilo kvůli následujícím faktorům:

  1. vstupu USA pod záštitou OSN do konfliktu
  2. překročení 38. rovnoběžky vojskem směrem k čínským hranicím
  3. zablokování Tchajwanské úžiny americkou armádou, tudíž znemožnění vylodění na Tchaj-wanu
  4. pocit nevyhnutelného konfliktu s USA.[3]

Dne 10. července 1950 byl založen "Čínský lidový výbor pro odpor proti americké agresi vůči Tchaj-wanu a Koreji". Následně byla spuštěna kampaň "proti Spojeným státům a na pomoc KLDR".[4]

Čínská dobrovolnická armáda přecházející řeku Jalu

Čou En-laj s maršálem Lin Piaoem odletěli do Soči, kde informovali SSSR, že vyšlou do Severní Koreje dobrovolnické vojáky za dvou podmínek: 1. dodání zbraní, 2. zajištění čínského vzdušného prostoru. Dohoda byla podepsána 11. října. Čínská vojsko (200 000 vojáků) překročilo hraniční řeku Jalu dne 24. října 1950.[3]

Následovaly měsíce bojů, které se nakonec ustálily na 38. rovnoběžce. Tato linie setrvala po dobu cca dvou let, kdy probíhala jednání o příměří. Těmito boji nejvíce trpělo civilní obyvatelstvo (bombardování území Severní Koreje, včetně obytných čtvrtí a zavlažovacích kanálů). Dohoda o příměří byla podepsána 27. července 1953.[3] V roce 1958 byli všichni čínští dobrovolníci staženi zpět do Číny.[4]

Důsledky pro Čínu:

  1. Ztráta 450 000 vojáků (americké zdroje uvádí dvojnásobek), včetně Maova oblíbeného syna
  2. Zátěž státního rozpočtu (1950: 44 %, 1951: 52 %)
  3. Nálepka agresora (Valná hromada OSN, 1. února 1951; dále embargo na obchod s ČLR).[3]

Soudobé zmínky a odkazy

Dne 2. července 2020 bylo oznámeno, že v roce 2020 uplyne 70 let od zahájení boje Čínské lidové dobrovolnické armády proti USA, a k této příležitosti bude vydána pamětní medaile jménem Ústředního výboru Komunistické strany Číny, Státní rady a Ústřední vojenské komise k "70. výročí boje Čínské lidové dobrovolnické armády proti USA a na pomoc Koreji".[4]

Dne 19. října 2020 Si Ťin-pching zdůraznil: „V nové éře je nutné zdědit a nést dál velkého ducha „proti Spojeným státům a na pomoc Severní Koreji“ ve snaze dosáhnout omlazení čínského národa“.[5]

V září 2021 byl "duch proti USA a na pomoc Severní Koreji" zařazen do prvního výtisku "velikých duchů" v duchovní genealogii čínských komunistů, kterou schválil Ústřední výbor strany a vytřídilo Ústřední oddělení propagandy.[6]

Reference

  1. ↑ 冯俊．中华人民共和国国情词典．中国人民大学出版社 ．2011-02
  2. ↑ 沈孟璎．新中国60年新词新语词典 ．四川出版集团·四川辞书出版社 ．2009-09
  3. ↑ a b c d e BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky (1949–2018). 1. vyd. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2019. 448 s. ISBN 978-80-7422-596-3. S. 58–70. 
  4. ↑ a b c 中共中央、国务院、中央军委将颁发“中国人民志愿军抗美援朝出国作战70周年”纪念章．新华网 [17-04-2024]
  5. ↑ 习近平：在新时代继承和弘扬伟大抗美援朝精神 为实现中华民族伟大复兴而奋斗．新华网 [17-04-2024]
  6. ↑ 中国共产党人精神谱系第一批伟大精神正式发布．新华网 [17-04-2024]