Prostituce v Angole

Prostituce v Angole je nelegální a od 90. let 20. století zvětšujícím se problémem.[1][2] Množství prostituce se zvyšovalo i během občanské války v roce 2001.[3] Její zákaz však není důsledně vynucován. Mnoho žen se živí prostitucí kvůli chudobě.[4] V roce 2013 v zemi žilo odhadem 33 000 sexuálních pracovníků. Do Angoly přichází nelegálně mnoho žen z Namibie. Často směřují přes příhraniční obec Curoca a míří do měst jako Ondjiva, Lubango a Luanda, kde se živí prostitucí. Dalším problémem v zemi je dětská prostituce.[5][6]

Prostituce je rozšířena v provincii Cabinda, která je bohatá na naleziště ropy a pracuje zde mnoho Američanů a dalších cizinců.[3][7] Ženy z Konžské republiky a Konžské demokratické republiky často překračují špatně hlídanou státní hranici, aby si v této provincii vydělávaly peníze prostitucí. Někteří policisté v této oblasti jsou zkorumpovaní a deportují ženy, pokud jim nedají úplatek. Největším nevěstincem v oblasti je Berlita nacházející se ve čtvrti Comandante Jika ve městě Cabinda.[3] Prostituce je běžná také v oblastech s těžbou diamantů.[5]

Ministerstvo pro rodinu a podporu žen (MINFAMU) spravuje v hlavní městě Angoly, v Luandě, ženský azyl, který je otevřen pro bývalé prostitutky.[4]

Africký pohár národů 2010

V roce 2010 Angola hostila Africký pohár národů. Existovaly obavy, že zvýšená poptávka po prostitutkách ze strany hostujících fanoušků povede k nárůstu obchodu s lidmi. Byl proto přijat zákon proti obchodu s lidmi a byla spuštěna kampaň zaměřená na zvyšování povědomí o této problematice mezi fotbalovou veřejností.[8]

Šíření sexuálně přenosných chorob a HIV bylo také očekávaným problémem. Organizační výbor poháru se nejdříve pokusil odstranit všechny prostitutky z měst, ve kterých se měl pohár pořádat, ale v praxi se tento postup neosvědčil. Spolu s Komisí pro zdraví v Angole proto organizátoři bezplatně distribuovali 5 milionů kondomů do barů, hotelů a dalších strategických míst.[9]

HIV

Podrobnější informace naleznete v článku HIV/AIDS v Angole.

V Angole je mnoho lidí infikovaných HIV/AIDS. Má však jednu z nejnižších hodnot prevalence této nemoci v oblasti jižní Afriky.[10] Jednou z vysoce rizikových skupin obyvatelstva jsou prostitutky. Podle agentury UNAIDS byla v roce 2016 míra prevalence 4,7 % mezi sexuálními pracovníky. V celé populaci byla prevalence u dospělých osob 1,9 %.[11]

Faktorem, který napomáhá šíření onemocnění, je neochota používat při pohlavním styku kondom. Podle zpráv UNAIDS v roce 2016 kondom při poskytování sexuálních služeb používalo 82,6 % prostitutek. Některé z nich si účtovaly dvojnásobek za své služby v případě nepoužití této ochrany.[3] Dalším faktorem zvyšující problém HIV je, že mnoho prostitutek pobývajících v zemi nelegálně nemá přístup k lékařské péči.

Obchod s lidmi

Podrobnější informace naleznete v článku Obchod s lidmi v Angole.

Oběťmi obchodu s lidmi v Angole jsou místní obyvatelé i cizinci. Oběťmi sex traffickingu se často stávají angolské dívky ve věku třinácti let. Mezi oblasti s nejvyšším rizikem obchodu s lidmi patří provincie Luanda, Benguela a příhraniční provincie Cunene, Lunda Norte, Namibe, Uíge a Zaire. Oběti sex traffickingu jsou posílány do Jihoafrické republiky, Namibie a evropských zemí, včetně Nizozemska či Portugalska.[5]

Ženy původem z Brazílie, Kuby, Konžské demokratické republiky, Namibie a Vietnamu živící se v Angole prostitucí mohou být oběťmi obchodu s lidmi a sexuálního vykořisťování. Konžští nelegální přistěhovalci, včetně dětí, hledající práci v oblasti těžby diamantů se také stávají oběťmi sex traffickingu a jsou nuceni v důlních táborech k poskytování sexuálních služeb. Za účelem obchodu se sexem sítě obchodníků s lidmi přiváží do Angoly dvanáctileté dívky z oblasti Kasai-Occidental.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prostitution in Angola na anglické Wikipedii.

  1. CHARTSBIN. The Legal Status of Prostitution by Country. ChartsBin [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-31. 
  2. Countries and Their Prostitution Policies - Prostitution - ProCon.org. Prostitution [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Sex work in separatist Cabinda. The New Humanitarian [online]. 2008-04-11 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Angola. U.S. Department of State [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  5. a b c d Angola [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Oyebade, Adebayo O. (2007). Culture and customs of Angola (1. publ. ed.). Westport, Conn.: Greenwood Press. ISBN 978-0313331473
  7. Africa's Oil Tycoons. thirdworldtraveler.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  8. Rodham Clinton, Hillary (2010). Trafficking in Persons Report (10th Ed. ). DIANE Publishing. ISBN 978-1437937169
  9. Prostitutes | Angola | Africa Cup | Condoms | [online]. 2010-02-26 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. KENDALL, Carl; KERR, Ligia Regina Franco Sansigolo; MOTA, Rosa Maria Salani. Population Size, HIV, and Behavior Among MSM in Luanda, Angola: Challenges and Findings in the First Ever HIV and Syphilis Biological and Behavioral Survey. Journal of acquired immune deficiency syndromes (1999). 2014-08-15, roč. 66, čís. 5, s. 544–551. PMID: 25014130 PMCID: PMC4733005. Dostupné online [cit. 2021-09-05]. ISSN 1525-4135. DOI 10.1097/QAI.0000000000000213. PMID 25014130. 
  11. HIV in Angola. www.unaids.org [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky)