Osnovní nitě (1) jsou vedeny očky nitěnek (2) upevněných na tkacích listech (3). Při každé otáčce tkacího stroje se jedna řada nití zvedá, druhá současně klesá, a tak se tvoří prošlup (4), kterým pak proniká zanašeč útku (5).[1] U novějších tkacích strojů se častěji používají dvojzdvižné mechanismy, u kterých probíhá cyklus otevření a uzavření prošlupu během dvou otáček stroje. Tento systém umožňuje vyšší výkon stroje.[2]
Tkací listy jsou zavěšeny na rámu, jejich pohyb je řízen[3]
vačkami (maximálně 8 listů na stroj, jednoduché vazby tkaniny, vysoké obrátky stroje)
K výrobě tkanin s velkými vytkávanými vzory se používají žakárové stroje. Jednotlivé nitěnky jsou na nich upevněny na zdvižných šňůrách ovládaných platinami. U moderních strojů dostávají platiny impulsy od počítače (maximálně 14 400 platin na jedno zařízení, tj. pro 7200 osnovních nití).[5]
Reference
↑Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 648-657