Pročevily
Kostel svaté Barbory
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Volenice
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′19″ s. š., 13°53′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	32 (2021)[1]
Katastrální území	Pročevily (2,6 km²)
PSČ	262 72
Počet domů	21 (2011)[2]
Pročevily
Další údaje
Kód části obce	184811
Kód k. ú.	784818
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pročevily je malá vesnice, část obce Volenice v okrese Příbram. Nachází se asi 1,5 km na sever od Volenic a asi 5 km západně od Březnice. Je zde evidováno 23 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo třicet obyvatel.^[4]

Pročevily je také název katastrálního území o rozloze 2,6 km².

Staročesky Pročežvily.^[5] Název obce má nelichotivý význam z dob, kdy obce dostávaly hanlivá jména a přezdívky. Stejně jako v případě sousedních Vševil je název složeninou v níž slovo „vila“ ve staročestině znamená „bloud, blázen, šašek“. Význam jména Vševily je „všichni blázni“, význam jména Pročevily znamená „ostatní, další blázni“.^[6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku ^[7]1379. Ve 14. století ves nážela k majetku pražských arcibiskupů, potom byla prodána k strýčkovskému statku a s ním se roku 1638 dostala k panství hrádeckému. Roku 1654 zde byly 4 grunty a 2 chalupy. Roku 1770 zde bylo 12 čísel. V roce 1915 zde žilo 117 obyvatel ve 26 domech. Farně obec patřila k Bubovicím.^[5]

V roce 1960 byly Pročevily připojeny k obci Volenice.^[8]

V Pročevilech do roku 1835 žádná škola nebyla. Kdo chtěl vyučovat, tomu se meze nekladly, takže se vyučovalo v chalupě „u Švorců“. Děti se učily psát a počítat, ale výsledky nejspíš nebyly nijak valné. Když v sousedních Vševilech začal učit pilný a svědomitý Václav Hykeš, získal si brzy oblibu a rodiče dávali děti k němu. Brzy zde zde vznikla jakási nepovolená pokoutní škola. Když se v roce 1835 Hykeš dostal do Tochovic, občané pociťovali potřebu domácí školy. Domluvili se, že postaví novou školu ve Vševilech, ale poté bylo vysloveno přání, aby byla postavena poblíž kostela svaté Barbory v Pročevilech. Tak byla v roce 1835 pod kostelem vystavěna přízemní budova a začalo se zde vyučovat. Učitelem byl ustanoven Karel Sedláček, který zde působil až do roku 1870. Za jeho nástupce Františka Šebka se v roce 1876 stala škola dvoutřídní. V roce 1879 bylo zavedeno vyučování ženských ručních prací, které vyučovala Šebkova manželka Anastasie, jako tzv. industriální učitelka. Po Šebkově odchodu se stal řídícím učitelem Josef Baťek a po jeho odchodu do Blatné v roce 1887 jej vystřídal František Kubeš, který v roce 1893 založil školní pamětní knihu. V roce 1897 se od školy odloučil Bezděkov, který se připojil ke škole v Rožmitále. Školu v Pročevilech nadále navštěvovaly děti z Pročevil, Volenic a Vševil. Dále ze samot Nouzova, Cihelny, Na drahách a Lesních chalup. Ve školním roce 1913 navštěvovalo školu 140 dětí – 70 chlapců a 75 dívek.^[9] V roce 1966 se pro nízký počet žáků (18 dětí) stala škola opět jednotřídní. Posledním učitelem v Pročevilech byl Josef Škácha (1937–1940, 1946–1976 jako řídící učitel). Posledním dnem pročevilské školy byl 30. červen 1976, kdy se s ní rozloučilo posledních 13 dětí. Budova školy sloužila svému účelu 141 let. Děti z Pročevil a z okolních obcí dochází do základní školy v Rožmitále pod Třemšínem a v Březnici.^[10]

• Kostel svaté Barbory, původně poutní, z doby před rokem 1750. Barokní osmiboká centrální stavba s poměrně nízkým ochozem a sakristií. Prostor sklenut kupolí s nadokenními výsečemi, uvnitř zajímavá sochařská i obrazová výzdoba a socha sv. Barbory ze 16. století.^[11]

• POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. P/Š. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pročevily, s. 159. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pročevily na Wikimedia Commons
• Pročevily v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.