Je volen přímou volbou na pětileté období bez možnosti znovuzvolení. Pokud by se uvolnilo prezidentské místo, musí být jeho nástupce zvolen do šedesáti dnů, přičemž během této doby má prezidentské povinnosti vykonávat premiér, nebo jiní vysocí členové kabinetu v pořadí podle priority stanovené zákonem. Prezident je zproštěn trestní odpovědnosti (s výjimkou povstání nebo zrady).
Současným prezidentem je Jun Sok-jol, bývalý Generální prokurátor a člen konzervativní People Power Party. Úřadu se ujal 10. května 2022.[1] V současné době jsou mu pozastaveny téměř veškeré pravomoce, kvůli uplatnění impeachmentu. Úřadujícím prezidentem, které převzal Junovi pravomoci se stal premiérHan Tok-su, na kterého byl ovšem také uplatněn impeachment. Novým úřadujícím prezidentem se stal dosavadní ministr financí Čchoi Sang-mok.
Funkční období prezidenta bylo stanoveno na pět let od roku 1988. Dříve bylo stanoveno na čtyři roky od roku 1948 do roku 1972, šest let od roku 1972 do roku 1981 a sedm let od roku 1981 do roku 1988. Od roku 1981 je prezidentovi zakázáno volit.
Pravomoci a povinnosti prezidenta
Kapitola 3 jihokorejské ústavy uvádí povinnosti a pravomoci prezidenta.
Prezident může posunout důležité politické záležitosti k celostátnímu referendu, vyhlásit válku, uzavřít mír a jiné smlouvy, jmenovat vysoké veřejné činitele a udělit amnestii (se souhlasem Národního shromáždění). V dobách vážných vnitřních nebo vnějších nepokojů nebo ohrožení nebo hospodářských nebo finančních krizí může prezident převzít mimořádné pravomoci „pro udržení národní bezpečnosti nebo veřejného míru a pořádku“. Mimořádná opatření lze učinit pouze v době, kdy Národní shromáždění nezasedá a není-li čas na jeho svolání. Jinak jsou opatření omezena na „nezbytné minimum“.
Ústava z roku 1987 odstranila výslovná ustanovení ústavy z roku 1980, která vládě zmocňovala dočasně pozastavit svobody a práva lidí. Prezidentovi je však povoleno přijímat další opatření, která by mohla po dobu trvání krize změnit nebo zrušit stávající zákony. Není jasné, zda by taková mimořádná opatření mohla dočasně pozastavit části samotné ústavy. Mimořádná opatření musí být předložena Národnímu shromáždění ke schválení. Nejsou-li nouzová opatření schválena shromážděním, mohou být odvolána; všechny zákony, které byly přepsány prezidentským příkazem, znovu získají svůj původní účinek. V tomto ohledu je moc zákonodárného sboru prosazována důrazněji než v případech ratifikace smluv nebo vyhlášení války.
Pravidla prezidentských voleb jsou definována jihokorejskou ústavou a zákonem o volbách veřejných činitelů. Prezident je volen přímým lidovým hlasováním.
