Status archiepiskopie byl zpochybněné Makedonskou státní církevní komisí, z toho důvodu existence jiné oficiální církve, a jméno episkopie nebylo dostatečně odlišeno od Makedonské pravoslavné církve - Ohridské archiepiskopie.[1] Makedonská církev byla uznána komisí, ne však již dalšími pravoslavnými církvemi, které berou v úvahu její jednostranné prohlášení o autokefalitě s porušením kanonického práva, vydané roku 1967.
Ve snaze obnovit svůj kanonický stav a získat uznání od pravoslavných církví, Makedonská pravoslavná církev vyjednávala se Srbskou pravoslavnou církví a tato jednání vedla k případné dohodě podepsané v červnu 2002 ve městě Niš.[3] Dohoda byla podepsána všemi biskupy obou delegací. Nicméně, biskupové delegací Makedonské pravoslavné církve byli vystaveni závažné kritice k podpisu této dohody a církev od ní odstoupila.[4]
Srbský patriarcha svolal všechny biskupy, duchovenstvo, mnišstvo a věřící aby vstoupily do kanonického společenství se Srbskou pravoslavnou církví. Jan Vraniškovski, metropolitaVelesu a Povardarie a všichni kněží Velesu reagovali na tuto výzvu a podepsali dokument o spojení.[5]
Dne 23. září2002 byl metropolita Jan jmenován exarchou celého území Ohridské archiepiskopie. Dne 25. prosince2003 byl jmenován vedoucím Svatého synodu biskupů Ohridské archiepiskopie.[6]
Dne 24. května2005 byl srbským patriarchou uznán jako Arcibiskup Ohridu a metropolita Skopje.[6] Ve stejný den bylo vydáno prohlášení o autonomii archiepiskopie.[7]
Struktura
Od roku 2002 je hlavou episkopie metropolita Jan Vraniškovski. Svatý synod se skládá ze 4 biskupů.
Po vstupu do církevního společenství se Srbskou pravoslavnou církví a jinými pravoslavnými církvemi byl 7. července2002 bez soudního příkazu arcibiskup Jan vyloučen policií ze svého bydliště ve Velesu. V lednu 2004 byli ihned po vstupu do společenství s archiepiskopií stejným způsobem vyhnáni mniši čtyř monastýrů.[8][9] Pátý monastýr svatého Jana Zlatoústého v obci Nižepole byl zničen ozbrojenými maskovanými muži.[10]
Budovy archiepiskopie byli zabaveny policií.[11] Kostel u monastýru svatého Jana byl 15. října2004 zničen ze strany státních orgánů.[12] Kaple svatého Nektaria z Aeginy, poté co byla zdemolovaná, byla dne 12. července2005 zbořena. Kněz který sloužil v této kapli otec Borjan Vitanov, byl dvakrát zbit.
Arcibiskup Jan byl odsouzen k 18 měsícům vězení za Podněcování k etnické, rasové a náboženské nenávisti, sváru a intolerance. Verdikt uvedl přesvědčení, dovolávaje na tyto tři body[13] :
napsal text v církevním kalendáři, v nímž pomluvil Makedonskou pravoslavnou církev
souhlasil s jeho jmenováním jako exarchy Ohridské archiepiskopie v Makedonii, a podílel se na svěcení biskupů Jáchyma a Marka
celebroval bohoslužbu v bytě ve vlastnictví jeho rodičů
Po nějaké době Nejvyšší soud prohlásil že poslední ze tří bodů je protiústavní a jeho trest byl zkrácen na 8 měsíců.[14]
Mezinárodní reakce
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických neustále zahrnuje ve své "Zprávě o náboženské svobodě" a "Zprávě o lidských právech" informaci týkající se omezení náboženských svobod příslušníků Ohridské pravoslavné archiepiskopie, existence náboženských vězňů, porušování svobody pohybu, policejní teror aj.[15][16][17][18][19]
Evropská komise poukázal na to, že existují případy porušování náboženské svobody a zdůraznila, že nový zákon by měl poskytnout více liberálnější postup pro registraci náboženských komunit.[21]
Svatý synod Církve Řecka protestoval proti uvěznění arcibiskupa Jana a požádal o respektování náboženské svobody v Republice Makedonie.[30]
Svatá komunita Hory Athos poslal dopis na podporu arcibiskupa Jana, podepsaný všemi zástupci a opaty kteří jsou ve společném shromáždění dvaceti svatých klášterů na Svaté hoře Athos.[31]
Stálá konference kanonických pravoslavných biskupů v Americe odsoudila uvěznění arcibiskupa Jana a žádala jeho okamžité propuštění.[32]
↑ Macedonia. www.state.gov [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-23.
↑ Macedonia. www.state.gov [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19.
↑ Macedonia. www.state.gov [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-13.
↑ Macedonia. www.state.gov [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-13.
↑ Macedonia, The Former Yugoslav Republic. www.state.gov [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-13.
↑ US Mission to the OSCE - Statement on the Former Yugoslav Republic of Macedonia. osce.usmission.gov [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-01.
↑ Amnesty International sees Jovan Vraniskovski a prisoner of conscience. amnesty.org [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06.
↑ Freedom House report on Macedonia. freedomhouse.org [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-24.
↑ Freedom House report on Macedonia. freedomhouse.org [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-24.
↑ Macedonia. mhc.org.mk [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22.
↑ Διαμαρτυρία της Συνόδου για τον Αρχιεπίσκοπο Αχρίδος. www.ecclesia.gr [online]. [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-05.