V dobách socialistického režimu mezi lety 1946 až 1991 byli křesťané pronásledováni; po vyhlášení Albánie za ateistický stát (1967) bylo dokonce praktikování křesťanství ilegální. Kostely byly nejprve zavřeny, později zbořeny. Za držení Bible či křest hrozily přísné tresty. Albánská pravoslavná církev existovala pouze v exilu (např. v Bostonu). K obnově náboženského života v Albánii došlo po roce 1991.
V roce 2009 sloužilo v pravoslavné církvi v Albánii 140 duchovních. Od pádu komunismu bylo vystavěno 150 nových kostelů, 160 kostelů bylo opraveno, obnoveno bylo 70 klášterů a církevních historických památek.[1]
Poznámky
↑Conference of European Churches – Office of Communications. Press Release No. 09-04/e. Geneva, 9 February 2009.