Poučení (nebo Instrukce) Vladimíra Monomacha (orig. Поуче́ние Влади́мира Монома́ха) jsou literární památka, napsaná Velkoknížetem Vladimírem Monomachem v roce 1099 během jedné vojenské výpravy. Není to dílo zcela původní. Kníže čerpal inspiraci ve Sbírce Svjatoslavově a převzal mnohé od jiných. Monomach vypočítá celou řadu křesťanských ctností opačných hrubým mravům té doby: dávat almužnu chudým, nezabíjet ani spravedlivého, ani zlého člověka, být věrným daným slibům, ctít církevní hierarchii, varovat se nedbalosti, opilství a prostopášnosti, dobře využívat času, být statečný ve spravedlivé valce.^[1] V Poučení Vladimíra Monomacha se dokazovalo, že člověk musí doufat v Boha a nezávidět těm, kteří páchají bezpráví, neboť oni budou dříve nebo později protrestáni Bohem.^[2]

• ŠČIPANOV, I. J., 1976. Filosofické myšlení v Rusku v IX. až XVII. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 122–134.
• ŠPIDLÍK, Tomáš, 1996. Ruská idea : jiný pohled na člověka. Překlad : Z franc. přeložil Antonín Juvenál Valíček. Velehrad: Refugium. 414 s. (Studium; sv. 88). ISBN 80-86045-02-1. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.