Potenciální supervelmoc

Supervelmoci Potenciální supervelmoci
     Brazílie •      Čína •      EU •      Indie •      Rusko

Potenciální supervelmoc je stát, či jiné uskupení o kterém se spekuluje, že je – nebo má potenciál se brzy stát – supervelmocí. Za jedinou supervelmoc jsou ve 21. století považovány Spojené státy americké, nicméně ty již nejsou jedinou nespornou přední supervelmocí a jedinou světovou hypervelmocí, která dominuje ve všech oblastech (tj. vojenské, kulturní, ekonomické, technologické, diplomatické).[1][2][3][4][5]

Od 90. let 20. století jsou Brazílie, Čína, Evropská unie, Indie a Rusko, označovány za potenciální supervelmoci.[6] Za tu bylo dříve považováno i Japonsko a to díky svému vysokému ekonomickému růstu. Její status potenciální velmoci však od 90. let erodoval v důsledku stárnutí populace a ekonomické stagnace.[7]

Srovnání

Stát / Unie Populace[8][9] Rozloha

(km2)

HDP (nominální)[10] HDP (PPP)[10] Válečná síla (nižší je silnější)[11] Výdaje na armádu (v miliardách $)[12] HDI[13] Právo veta v RB OSN
(v milionech USD) na obyvatele (USD) (v milionech USD) na obyvatele (USD)
USAUSA USA 332 632 918 9 525 067 25 035 164 68 309 22 675 271 75 180 0,0712 778,0 0,926 (velmi vysoké) ano
ČínaČína Čína 1 411 778 724 9 596 961 18 321 197 11 819 26 656 766 21 291 0,0722 252 0,761 (vysoké) ano
Evropská unieEvropská unie Evropská unie 447 706 209 4 233 262 17 127 535 38 256 20 918 062 53 960 – 186[14] 0,911 (velmi vysoké) ano (Francie)
IndieIndie Indie 1 400 625 899 3 287 263 3 468 566 2 480 10 207 290 8 293 0,1025 72,9 0,645 (střední) ne
RuskoRusko Rusko 146 171 015 17 125 191 2 133 092 11 654 4 328 122 31 967 0,0714 61,7 0,824 (velmi vysoké) ano

Reference

  1. ↑ HERRING, George C. From colony to superpower : U.S. foreign relations since 1776. [s.l.]: New York : Oxford University Press 1054 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-507822-0. 
  2. ↑ INSTITUTE, Lowy. Map - Lowy Institute Asia Power Index. Lowy Institute Asia Power Index 2023 [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Archivovaná kopie. news.rice.edu [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-28. 
  4. ↑ MOELLER, Joergen Oerstroem. China will overtake US in tech race [online]. 2019-10-22 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ China now has more diplomatic posts than any other country. BBC News. 2019-11-27. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. (anglicky) 
  6. ↑ JACQUES, Martin. This is the relationship that will define global politics. The Guardian. 2006-06-14. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ UPDATE 2-Japan eyes end to decades long deflation. Reuters. 2012-08-17. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. (anglicky) 
  8. ↑ Population by country on July 2017 Est. The World Factbook — Central Intelligence Agency, Retrieved 10 May 2018
  9. ↑ Population in EU (28) on 1 January 2017 Eurostat
  10. ↑ a b World Economic Outlook Database, April 2021 [online]. [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ 2023 Military Strength Ranking [online]. [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Trends in world military expenditure-2020 [online]. April 2021. Dostupné online. 
  13. ↑ Human Development Report 2019 – Technical notes [online]. United Nations Development Programme [cit. 2020-12-15]. S. 2–4. Dostupné online. 
  14. ↑ European defence spending hit new high in 2019 [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)