PROFILPELAJAR.COM

Poslední vlk v Čechách
Umístění
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′49,2″ s. š., 13°43′8,4″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Poslední vlk v Čechách (někdy uváděn jako poslední vlk na Šumavě) byl zastřelen 2. prosince 1874 v polesí Lipka u Vimperka. I po tomto datu se ale na Šumavě občas objevovali osamělí jedinci, životaschopná populace se však již nevytvořila.^[1] Popisem honu se podrobně zabývá kniha Dějiny lovu a lovectví od Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského vydaná v roce 1909 v Lounech.

Přesné místo skonu posledního vlka dodnes připomíná památník jižně od Světlé hory v katastrálním území Černá Lada, mezi Kubovou Hutí a Borovými Lady (cca 48°59′49,2″ s. š., 13°43′8,4″ v. d.). „Vlčí kámen“ je volně přístupný značenou odbočkou z červené turistické trasy.^[2]

Podle Chadta-Ševětínského obnášela délka vlkova těla „154 cm a výška 80 cm;^[3] byl tři dny pro podívanou v zámku vimperském vystaven a pak na Hlubokou poslán a do sbírek J. J. knížete ze Schwarzenberga zařaděn“. V mysliveckém a rybářském muzeu v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou si lze posledního vlka prohlédnout dodnes.^[4] Rovněž brokovnice „Lefaucheur“ ráže .14 byla roku 1934 odevzdána do sbírek loveckého zámečku Ohrada.

Střelcem posledního vlka byl knížecí stavitel Jan Štěrbík z Vimperka (1830–1895).^[3] Stavitel Štěrbík „obstarával stavitelskou práci ve všech knížecích a patronátních budovách“ v celé střední Šumavě. Jeho nejznámějším dílem je dnešní dominanta Kvildy, kostel sv. Štěpána, jehož stavbu po požáru v roce 1892 zahájil.^[5]

Reference

↑ Vlci u nás; Vlčí svět
↑ Článek na portálu Infočesko
↑ ^a ^b KOTHERA, Lumír. Kamenné památky na Boubíně a poslední vlk na Šumavě. [[1]] [online]. 2010-07-04 [cit. 2010-12-07]. Dostupné online.
↑ Zámek Ohrada v Hluboké nad Vltavou; InfoČesko
↑ LEBL, Zdeněk. Šumava v objetí nekonečného ticha. [rodina] [online]. [cit. 2010-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.