Poptávkový systém je označení pro internetové projekty a počítačovou aplikaci používanou na B2B (business-to-business, česky „obchodník k obchodníkovi“) a B2C (business-to-consumer, česky „obchodník k zákazníkovi“) komerci v prostředí internetu.

Poptávkový systém slouží k poptávce a vyhledání služeb a jednotlivého zboží. Koncový uživatel internetu tj. poptávající, vloží zdarma v rámci zvolené aplikace (internetového poptávkového systému) poptávku po službě či zboží, která je dále rozeslána dodavatelům z daného oboru činnosti. Tito dodavatelé, kteří utvářejí tzv. databázi dodavatelů dané aplikace, na poptávku uživatele (potenciálního zákazníka) reagují s cílenou nabídkou z daného segmentu trhu. Zpětná vazba ze strany poptávkového systému ke koncovému uživateli se pohybuje v řádech několika hodin.

Poptávající, má tedy skrze poptávkový systém možnost rychle a efektivně poptat zboží a služby z širokého množství oborů činností.

Základním stavebním kamenem poptávkového systému je tzv. databáze dodavatelů. V této databázi jsou registrováni dodavatelé zboží či služeb, kteří na základě poptávky od koncového uživatele, zpracují a obratem zašlou přímo poptávajícímu nabídku na služby či zboží dle jím zadaných parametrů.

Na rozdíl od poptávajícího, který může služeb poptávkového systému využít zcela zdarma, je účast a tedy registrace dodavatele v poptávkovém systému podmíněna formou placené registrace. Velmi populární součástí této služby pro dodavatele je možnost nejen zakoupit poptávky od široké veřejnosti ale také tzv. veřejné zakázky.

Právě veřejné zakázky, jsou velice oblíbenou cestou dodavatelů jak plnit své obchodní plány a obraty společnosti. Dodavatelé tak mají možnost dozvědět se a následně i zúčastnit veřejných výběrových řízení ať již v rámci vybrané lokality či zvoleného segmentu trhu ve kterém sami podnikají.

Dle předpokládané hodnoty můžeme veřejné zakázky dělit na

• veřejné zakázky malého rozsahu
• podlimitní veřejné zakázky
• nadlimitní veřejné zakázky

Veřejné zakázky jsou důležitým aspektem veřejného obstarávání. Tyto zakázky jsou zadávány státem, městy, obcemi a dalšími veřejnými institucemi. Informace o veřejných zakázkách jsou často dostupné na internetu a poskytují cenné údaje o ekonomické aktivitě a transparentnosti.

Podle Portálu o veřejných zakázkách^[1] jsou statistiky o veřejných zakázkách získávány z údajů odeslaných zadavateli k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Tyto statistiky zahrnují veřejné zakázky zadávané dle předpisů, jako je zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Statistiky nezahrnují informace o veřejných zakázkách malého rozsahu. Rozhodující pro zařazení do statistiky je datum odeslání formuláře k uveřejnění.

Například statistiky za rok 2020 ukazují, kolik veřejných zakázek bylo zadáno, jaké byly jejich hodnoty a jaké oblasti byly nejvíce dotčeny. Tyto údaje jsou užitečné pro analýzu a sledování trendů v oblasti veřejných zakázek.

Ministerstvo pro místní rozvoj také zpřístupnilo veřejnosti údaje o veřejných zakázkách z profilů zadavatele. Tento modul je volně přístupný na webu Informačního systému o veřejných zakázkách a koncesích.

Na českém trhu se nachází široké spektrum dodavatelů, kteří jako první krok pro naplnění svých obchodních plánů volí cestu registrace do těchto poptávkových systémů. Jde především o poskytovatele služeb, kteří této možnosti využívají, ale také o dodavatelé zboží jako takového. Výhodou je pro ně možnost nezávisle registrovat svou společnost do několika různých poptávkových systémů na ráz a přijímat tak různorodé poptávky z více zdrojů. Přidanou hodnotou v rámci registrace do takovéto databáze bývá mnohdy i zápis dodavatele, kde společnost prezentuje sama sebe jako jednotlivce v daném oboru podnikání a to jak s kontaktními informacemi, tak s možností prezentace loga společnosti a její webové stránky. Mnohdy jsou databáze dodavatelů členěny do několika kategorií a skrze stromovou strukturu, která zjednoduší cestu koncového uživatele (budoucího zákazníka), právě k dané společnosti v určitém segmentu trhu, jsou tak řazeny dle oboru činnosti. Velice často tak tato databáze slouží druhotně také jako katalog podnikatelů.

První boom poptávkových systémů v České republice byl zaznamenán na přelomu roku 2006 a 2007. Ačkoliv menší projekty na podobném principu zaznamenaly vznik již v průběhu roku 2005, opravdu hojné využívání a vstup na český internet lze zaznamenat až v roce 2007. Po celou dobu existence poptávkových systémů, se drží v popředí poptávka především po službách. V současnosti jsou to především poptávky z oboru stavebnictví a dopravy. Pro rok 2011 čítala největší zaznamenaná databáze v tomto oboru poptávkových systémů téměř 218 000 registrovaných dodavatelů a ušetřila poptávajícím téměř 300 mil. Kč měsíčně.

V době rozkvětu internetu využívá internet stále více uživatelů. Ať se již jedná o tzv. individuální poptávku, registraci dodavatele nebo zveřejnění veřejných zakázek, jde především o využití levného, rychlého a efektivního řešení. Poptávkový systém tak řeší nejen otázku úspory času a financí, ale také možnost srovnání konkurence a nabízených cen za určitou službu či zboží na jednom unikátním místě. Uživatel tak může poptávat z pohodlí a má mnoho času na rozmyšlení, který produkt či službu od kterého dodavatele zakoupit. Také sám dodavatel tímto ušetří náklady nejen za obchodní zástupce ale také za marketingové aktivity.

• Poptávka
• Poptávky jako zdroj příjmu