Popínavá rostlina

Popínavá rostlina na domě v Paříži.

Popínavé, pnoucí nebo plazivé (lidově „popínavky“) jsou takové rostliny, které potřebují kameny, stromy, nebo lidmi vytvořený objekt jako svou podporu. Dělí se na liány (s dřevnatým stonkem) a révy (s dužnatým).[1] Popínavé rostliny se často nechávají porůstat stavby z estetických důvodů, nicméně fungují i jako tepelná izolace. Pro stromy, které popínají, jsou většinou zátěží (zvláště tropické druhy), nicméně jde především o fyzické narušení, úponky mají převážně fixační funkci,[1] případně staré stromy se mohou zhroutit pod tíhou listů. Popínavky nemohou tedy strom skrze kůru „udusit“, ale v tropech používají například velké listy nejen k příjmu světla, ale i ke stínění spodnějších konkurentů.[2]

Prostředí

Popínavé rostliny obývají vodnaté plochy s dostatkem světla a v pralesích bývá i jejich prioritou směru růstu světlo. Tropické popínavé rostliny bývají trvalé, jiné bývají jednoleté. Popínavé rostliny investují totiž více energie do listů, než do stonku a dlouhé cévy by přes zimu mohly utrpět plynovou embolií. V pralesích probíhá kompetice lián a stromů o zdroje světla a odehrává se i v podzemí.[1]

Fyziologie

Pro popínavé rostliny jsou typické příčepivé adventivní kořínky, adhezivní terčíky, úponky háčkovité trichomy, které jim pomáhají přirůst ke své opoře. K samotnému „popínání“ jsou i mimo samotné popínavé rostliny (které podporu potřebují nutně) využívány mechanismy ovíjení, úponky, šlahouny, příčepivé kořínky a přísavné destičky; podle tohoto klíče již Darwin rozdělil popínavé rostliny na ovíjivé, úponkovité a šlahounovité.[1]

Zástupci

Popínavé rostliny nejsou žádným taxonem a „popínavost“ si vyvinuly několikrát nezávisle. Mezi hlavní druhy popínavých rostlin patří:[3]

  • orchideje, Vanilla (čeleď Orchidaceae)
  • áronovité (čeleď Araceae)
  • Dioscorea (čeleď Dioscoreaceae)
  • „popínavé palmy“ (některé rákosy čeledi Arecaceae)
  • přestup, Smilax (čeleď Smilacaceae)
  • glorióza, Gloriosa (čeleď Colchicaceae)
  • Semele androgyna (čeleď Ruscaceae) a některé druhy čeleďu Asparagus (čeleď Asparagaceae)
  • některé traviny jako popínavý bambus rodu Chusquea (čeleď Poaceae)
  • některé liliovité jako Bowiea volubilis (čeleď Hyacinthaceae) a Dichelostemma volubile (čeleď Alliaceae)

Reference

  1. ↑ a b c d TRNKOVÁ, Katarína. Fyziologické vlastnosti popínavých rostlin [online]. Masarykova univerzita Ústav experimentální biologie [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ WADDINGTON, S. R. Research Methods for Cereal/legume Intercropping: Proceedings of a Workshop on Research Methods for Cereal/Legume Intercropping in Eastern and Southern Africa Held at Lilongwe, Malawi, 23-27 January 1989. [s.l.]: CIMMYT 260 s. Dostupné online. ISBN 9789686127508. (anglicky) 
  3. ↑ www.botgard.ucla.edu [online]. www.botgard.ucla.edu [cit. 2016-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03. 

Externí odkazy