Ponorka typu 039A (v kódu NATOtřída Yuan) je třída diesel-elektrických útočných ponorekNámořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády představující komplexní modernizaci předcházejícího typu 039 (třída Song). Ve službě jsou od roku 2005.[1] V roce 2018 bylo ve službě 17 z plánovaných 20 ponorek této třídy.[2] Pro ponorky byl vyvinut čínský pohon nezávislý na přístupu vzduchu (AIP – Air Independent Propulsion).[2] Deriváty této třídy byly objednány námořnictvy Pákistánu (8 ks) a Thajska (3 ks).
Pozadí vzniku
Ponorky typu 039A představují komplexní modernizaci předcházejícího typu 039 / třída Song s využitím technologií ruských ponorek projektu 877/636 (třída Kilo). Celou třídu staví loděnice Wuchang ve Wu-chanu. Veřejnost se o její existenci dověděla roku 2005. Prototypová ponorka (č. 330) byla na vodu spuštěna roku 2004 a do operační služby vstoupila pravděpodobně v roce 2006. V letech 2007–2008 byly na vodu spuštěny další tři ponorky (č. 331, 332 a 333). Druhá a třetí ponorka byly do služby přijaty roku 2009 a čtvrtá roku 2010.[3]
Do roku 2018 bylo dokončeno 17 ponorek ve čtyřech verzích (typ 039A, typ 039AG, typ 039B a typ 039C[1]). V polovině roku 2018 bylo zveřejněno, že první ponorka této třídy vybavená pohonem AIP překonala řadu čínských rekordů.[2][4]
V roce 2023 se objevily snímky čínské ponorky typu 039C s velitelskou věží s výrazným stealth tvarováním. Čína tedy jako první dokončila takto upravenou ponorku, přičemž stealth tvarování má i věž vyvíjených ponorek švédské třídy Blekinge a vyvíjené německé ponorky typu 212CD mají i stealth tvarování trupu.[5]
Konstrukce
Trup ponorky ma kapkovitý tvar a je pokryt materiálem pohlcujícím vlny sonaru. Na věži ponorky je dvojice hloubkových kormidel a na zádi jsou konvenční křížová kormidla. Hlavní výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů. Mohou nést torpéda či podzvukové protilodní střelyYJ-82 s dosahem 80 km. Ponorka pojme 20 dlouhých zbraní či 36 min. Konvenční diesel-elektrický pohonný systém pohání jeden sedmilistý lodní šroub. Ponorky jsou rovněž vybaveny pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (pravděpodobně Stirlingovy motory). Nejvyšší rychlost dosahuje 12 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou.[1]
Zahraniční uživatelé
PákistánPákistán – Pákistánské námořnictvo – v roce 2015 objednalo 8 ponorek třídy Hangor, zmenšené verze této třídy. Výzbroj mají tvořit torpéda a protilodní střely. Ponorky pravděpodobně mají být vybaveny pohonem AIP.[6]
ThajskoThajsko – Thajské námořnictvo – v polovině roku 2015 bylo zveřejněno, že Thajsko zvažuje nákup tří ponorek zmenšené verze této třídy.[6] V červenci 2016 byla potvrzena objednávka tří jednotek, označených třída S26T (dříve bylo uváděno S20T[6]).[7] Na počátku roku vláda uvolnila 380 milionů dolarů na první ponorku. Všechny tři ponorky mají stát celkem 1,02 miliardy dolarů.[8] Kýl první jednotky byl založen 5. září 2019.[9] Realizaci programu zkomplikoval německý nesouhlas s exportem motorů MTU 396 a následně thajské odmítnutí jejich náhrady čínskými CHD620.[10] V říjnu 2023 thajský minister obrany uvedl, že program akvizice ponorek byl pozastaven, přičemž thajská vláda vyslovila slouhlas, aby byly na ně vyčleněné prostředky použity na stavbu fregaty v čínských loděnicích.[11] Thajsko zkoušelo o dodávkách motorů jednat s Německem a vyžádalo si informace od Pákistánu, který objednal ponorky příbuzného typu s činskými motory. Projekt si již vyžádal značné náklady, například bylo dokončeno 80 % potřebné infrastruktury, takže jeho zrušení by znamenalo nemalou finanční ztrátu.[12]
↑ abcA New Type of Chinese Submarine Is Supposedly Breaking Records. Here's What We Know. [online]. Nationalinterest.org, rev. 2018-08-27 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑Indigenous Weapons Development in China’s Military Modernization [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑China’s First AIP Submarine Unit Breaks Records [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-07-05 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑Chinese Submarine Is First To Exploit New Stealth Technology [online]. Navalnews.com, rev. 2023-11-24 [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcThailand may procure three submarines from China for $1bn [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. (anglicky)
↑Royal Thai Navy is Procuring Three S26T Submarines based on China's Yuan-class SSK [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-07-05 [cit. 2016-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑Thailand Confirms Budget to Procure First of Three S26T Submarine from China [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-01-30 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑China’s CSIC Lays Keel for Royal Thai Navy’s First S26T Submarine [online]. Navalnews.com, rev. 2019-09-17 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
↑Thailand plans to cancel submarine contract with China [online]. Navyrecognition.com, rev. 2022-12-01 [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky)