Poloviční lodní smyčka, zkráceně "půlloďák", PLS[1], HMS (z německéhoHalbmastwurfsicherung) nebo MLS (z Munterovy lodní smyčky) je uzel používaný především v horolezectví.
Používá se pro jištění prvolezce i druholezce (doporučená jistící metoda UIAA), v nouzi i na slaňování, má velmi dobré vlastnosti při zachycování pádu. Smyčka sama o sobě nedrží, pouze třením brzdí posouvání lana. Při spouštění lezce nebo při slaňování výrazně kroutí[b] a zvýšeně opotřebovává lano, zablácené lano (např ve speleologii) neúnosně opotřebovává i karabiny.
Historie
Podobně jako u lodní smyčky se jedná o velmi starý uzel, který znali zřejmě již Féničané. Ve 30. letech 20. století jej údajně používali v Sovětském svazu, ale pouze na slaňování. The Ashley Book of Knots jej v roce 1944 uvádí jako ABOK #206 "The Crossing Knot", vhodný pro stavění cirkusových ohrad a převazování balíků. Objev jeho možností pro dynamické jištění si nárokují italští horolezci Mario Bisaccia, Franco Garda a Pietro Gilardoni (některé zdroje uvádějí, že již koncem 50. let)[3]. Metodu, kterou nazvali "Mezzo Barcaiolo" (MB), možná nezávisle objevil roku 1967 také Švýcar Franz Ruso a zpopularizoval začátkem 70. let další Švýcar Werner Munter. Díky tomu získala anglický název "Munter hitch", ale známa je i jako "italian hitch". Ač v roce 1971 odmítnuta, byla na základě italského návrhu o tři roky později doporučena mezinárodní horolezeckou organizací UIAA k všeobecnému používání, z čehož vzniklo další synonymum "metoda UIAA".[4]
Použití
poloviční lodní smyčkou lze jistit jak při použití jednoduchého lana, dvojitých lan, tak i polovičních lan. U posledně jmenovaných je nicméně vhodné použít dvě samostatné karabiny, protože při střídavém zakládání postupového jištění dochází k vzájemnému posunu pramenů lan. Jistit lze jak prvolezce jištěním zdola, tak i dobírat druholezce jištěním shora.
přidáním jednoho oka ve vhodném směru dostaneme lodní uzel a naopak
propíchnutím oka smyčky volným koncem lana ve směru druhého konce lana dostaneme liščí smyčku
přidáním karabiny procvaknuté do spodního ohybu uzlu a kolem zatěžovaného pramene získáme autoblokovací funkci pro dobírání druholezce (sice velmi obtížně uvolnitelnou pod zatížením, nicméně libovolně přidatelnou a zrušitelnou i během jištění); doporučuje se předem vyzkoušet[5]
přidáním (stejně velké) karabiny procvaknuté ze spodního ohybu uzlu do závěsu jisticí karabiny dostaneme uzel Rémy[6]
zvýšit tření lze přidáním ovinu zatěžovaného pramene kolem karabiny,[8] což je i v ČSN 83 2610 pod názvem dvojitá poloviční lodní smyčka[9]
zvýšení tření je také snadno dosažitelné přidáním ovinu volného pramene kolem zatěžovaného, což je nazváno Super-Munter (jde vlastně o sériové zdvojení uzlu) a tím je použitelný i pro bezproblémové slaňování či spouštění dvou osob najednou; zároveň se odstraní kroucení;[2] lze se setkat i s názvem Monster-Munter
téhož lze bezpečněji (i pod zatížením) dosáhnout procvaknutím volného pramene do další HMS karabiny paralelně k zatížené, což je nazváno Zuper-Munter;[2] lze se setkat i s názvem Zooper-Munter
v Japonské bondáži (Shibari) se tento uzel používá pod názvem Nodome (の止め),[10][11] kvůli podobnosti s japonským znakem no (の), který je částicí indikující vlastnictví[12]
Výhody
při střídání prvolezců na štandu není nutné měnit jištění (smyčka je symetrická)
nehrozí ztráta tření v případě pádu prvolezce "do štandu"
Nevýhody
nešikovná manipulace při střídavém jištění polovičními lany
nepříliš vhodné ke slaňování
Upozornění
Při jištění polovičním lodním uzlem je vždy třeba dbát na to, aby volný konec lana (ten, na němž není uvázán lezec) nešel přes zámek karabiny. Mohlo by dojít k jejímu samovolnému odemčení!
Odkazy
Poznámky
↑Pro bezpečné jištění by bylo vhodné pojistku zámku zašroubovat.
↑Kroucení lze omezit, držíme-li brzdný pramen paralelně se zatěžovaným (tedy směrem vzůru nad karabinu)[2] nebo lze použít Super-Munter, který ale na starších tlustších lanech jede trochu pomaleji.
↑Při konverzi z jednoduchého uzlu je třeba dát pozor na polohu volného konce vůči zámku karabiny (viz Upozornění).[7].
Reference
↑horolezecká a pracovní lana manuál [online]. Bolatice: LANEX a.s. [cit. 2024-12-17]. S. 30. Dostupné online.
↑Ken Phillips. National Park Service Technical Rescue Handbook [online]. U.S. Department of the Interior, National Park Service, 2014 [cit. 2024-12-17]. S. 91. Dostupné online. (anglicky)
↑PROCHÁZKA, Vladimír. ZÁKLADY HOROLEZECTVÍ. Praha: Olympia, 1979. Publikační číslo: 27-038-79. S. 122-124.