Přesněji polospojitost shora a polospojitost zdola jsou pojmy používané v matematické analýze. Jsou to vlastnosti reálných funkcí, které jsou slabší než spojitost, nicméně dány dohromady již spojitost implikují. Každá z nich je tedy sama o sobě jen „půl spojitosti“. Zhruba řečeno reálná funkcef je shora polospojitá v bodě x, pokud pro body y blízké bodu x není f(y) o moc větší než f(x). Funkce f je zdola polospojitá, když v předchozím místo větší řekneme menší.
Ekvivalentně můžeme říci, že f je shora polospojitá v x, pokud .
Funkce f je shora polospojitá v X, jestliže je shora polospojitá v každém bodě prostoru X. Je to právě tehdy, když jsou všechny množiny tvaru (kde a je nějaké reálné číslo) otevřené.
Polospojitost zdola
Funkce f z topologického prostoruX do reálných čísel je zdola polospojitá v bodě x z X, pokud pro každé ε>0 existuje okolíU bodu x, že kdykoliv .
Ekvivalentně můžeme říci, že f je zdola polospojitá v x, pokud .
Funkce f je zdola polospojitá v X, jestliže je zdola polospojitá v každém bodě prostoru X. Je to právě tehdy, když jsou všechny množiny tvaru (kde a je nějaké reálné číslo) otevřené.
Vlastnosti
ukazuje, že pokud je f v x polospojitá shora i zdola, je již v xspojitá a (samozřejmě) i obráceně.
Protože , je supremum libovolného systému zdola polospojitých funkcí opět zdola polospojité. Totéž platí, zaměníme-li slůvko zdola za shora a supremum za infimum.
Naopak supremum shora polospojitých (nebo dokonce spojitých) funkcí nemusí být shora polospojité, jak ukazuje příklad .
Mnemotechnika
Je zajímavé, že naprosté většině lidí činí problémy zapamatovat si, která polospojitost je která.
Norma na Banachově prostoruX je slabě polospojitá zdola (tedy zdola polospojitá na topologickém prostoru (X,w)). Je-li dimenzeX nekonečná, norma nemůže být slabě polospojitá shora, tedy ani slabě spojitá.