Spolek vznikl jako neformální iniciativa studentů nahrávajících orálně historické rozhovory bývalých politických vězňů komunistického režimu. V roce 2008 byla spuštěna webová stránka a vydána anglická publikace obsahující příběhy vězněných mužů a žen, na kterou v následujícím roce navázala její česká verze.[1] V 2010 proběhla přeměna dosavadní neformální iniciativy na občanské sdružení. Ve stejném roce se spolek, svým diskusním panelem o roli politických vězňů, poprvé podílel na doprovodném programu konference Forum 2000.[2] V roce 2012 pro stejnou akci připravil panel zaměřený na vězněné ženy a v roce 2013 panel o problematice vyrovnání s minulostí.[3][4] Jinou veřejnou akcí byla účast na festivalu Sametové posvícení v roce 2014. Pro účast v průvodu si spolek zvolil osudy žen vězněných v 50. letech a jejich děti.[5]
V roce 2011 členové spolku natočili dokumentární portrét K. Ch. - portrét politické vězeňkyně (režime Tomáš Bouška) o bývalé politické vězeňkyni Karle Charvátové.[6] Dokument měl premiéru 17. listopadu 2011 ve Světozoru.[7]
Spolek věnuje velkou pozornost bývalým pracovním táborům, zejména těm na Jáchymovsku. Kromě jiných aktivit tam příležitostně organizuje komentované túry, například v letech 2012 a 2013 pro účastníky vzdělávacího projektu Stopy totality.[8][9] V roce 2014 spolek spolupracoval s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem na tvorbě virtuálního 3D modelu jáchymovského pracovního tábora tábor Svornost.[10]
V roce 2015 spolek obnovil naučnou stezku Jáchymovské peklo, připomínající pracovní tábory při uranových dolech provozované na Jáchymovsku. Prostředky na obnovu stezky zčásti pocházely z crowdfundungové kampaně, ve které spolek podpořila skupina The Tap Tap.[11] Provoz obnovené stezky byl slavnostně zahájen 27. června 2015 v Den památky obětí komunistického režimu za přítomnosti bývalých politických vězňů Hany Truncové, Zdeňka Mandrholce a Františka Wiendla.[12] Večer skupina The Tap Tap odehrála slavnostní Koncert pro Jáchymov.[13] Za znovuotevření naučné stezky ve spolupráci s vozíčkáři a tělesně handicapovanými hudebníky spolek postoupil mezi pět finalistů Ceny Mosty 2015 (v kategorii nestátní subjekt) udělované Národní radou osob se zdravotním postižením.[14]
V roce 2015 se spolek zapojil do přípravy české části projektu Poslední adresa, připomínajícího oběti komunistického režimu.[15] V roce 2016 spolek spolupracoval na uspořádání mezinárodní konference Jáchymov ve 20. století - Místo paměti evropských dějin v Jáchymově.[16] V roce 2017 spolek začal provozovat komentované túry po místech paměti komunistické historie.[17]
V roce 2019 zahájil spolupráci s obecně prospěšnou organizací EUTIS a BBAG Potsdam na vzdělávacím projektu zaměřeném na předávání znalostí o moderní historii prostřednictvím práce s místy paměti.[18]
Publikace
Czechoslovak political prisoners: Life stories o 5 male and 5 female victims of Stalinism (2008)
Českoslovenští političtí vězni: Životní příběhy (2009)
Czechoslovak political prisoners: Life stories o 5 male and 5 female victims of Stalinism (2016)
Odkazy
Reference
↑BOUŠKA, Tomáš. Orální historie bývalých politických vězňů. In: VANĚK, Miroslav; HOUDA, Přemysl; MÜCKE, Pavel. Deset let na cestě: Orální historie na Sovinci (2002-2011). Praha: Fakulta humanitních studií UK, 2011. S. 73.
↑Ohlédnutí za diskusí na konferenci Forum 2000 [online]. Političtí vězni.cz [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑Pozvánka v rámci konference Forum 2000 [online]. Političtí vězni.cz [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑Diskusní panel o vyrovnávání s minulostí na konferenci Nadace Forum 2000 [online]. Političtí vězni.cz [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑Sametové posvícení 2014 – Byly tam taky! [online]. Političtí vězni.cz [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑VAŇOUS, Jaroslav. K. Ch. – portrét politické vězeňkyně. Sanquis. 2012, čís. 96, s. 86. Dostupné online. ISSN1212-6535.
↑Stopy totality – návrat do Jáchymova [online]. Političtí vězni.cz [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑DOLEJŠ, Martin, Petr Meyer, Jelen Jelen, Silvie R. Kučerová. Vizualizace zaniklých pracovních táborů na Jáchymovsku: Projekt Svornost [online]. 2015. S. 42–47. Dostupné online.
↑HAMPLOVÁ, Kateřina. Jak zhmotnit vizi aneb když se projekty dělají dobře [online]. Demokratický střed, rev. 2015-02-11 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑Jáchymov: Historická naučná stezka „Jáchymovské peklo“ [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑V Jáchymově se otevře naučná stezka po stopách lágrů [online]. Týden.cz, rev. 2015-06-16 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑Vítězové ceny MOSTY 2015 [online]. Národní rada osob se zdravotním postižením, rev. 2016-03-24 [cit. 2019-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-23.
↑Do Česka přichází projekt Poslední adresa. Tabulky na domech připomenou osudy politických vězňů [online]. Český rozhlas Plus, rev. 2017-06-26 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑LOUČ, Michal. Jáchymov ve 20. století - Místo paměti evropských dějin. Memo. 2017, čís. 2, s. 164–167. Dostupné online.
↑Tomáš Bouška: V památníku politickým vězňům na Újezdě jsou cítit silné emoce [online]. Pražský deník, rev. 2017-11-15 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online.
↑Učíme se z minulosti: Jak zprostředkovávat historická témata v občanském vzdělávání [online]. EUTIS, rev. 2019-01-28 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.