Stavební podúsek 1./V. Zbečník vznikl při stavbě těžkých objektů československého opevnění v roce 1938 na Náchodsku v okolí Hronova. Spadal do působnosti Ženijního skupinového velitelství V Náchod. Podúsek byl zadán ke stavbě pražské firmě Ing. Josef Filip Praha dne 18. května 1937. K výstavbě bylo zadáno celkem 9 těžkých objektů, všechny se podařilo realizovat.

Podúsek Zbečník byl podle původních plánů nejvýchodnějším podúsekem trutnovského úseku těžkého opevnění, proto jsou objekty označeny písmenem T a číslování začíná od čísla 1a. Teprve v průběhu příprav byl podúsek Zbečník převeden do působnosti ŽSV V Náchod.

Do neveřejné soutěže na výstavbu podúseku 1./V., kterou vypsala vojenská správa, se přihlásilo 12 stavebních firem. Nejnižší nabídku podala stavební firma ing. Gregar a Hamerka a další nejnižší nabídku předložila firma ing. Frič Bratislava. Ředitelství opevňovacích prací však výstavbu podúseku zadalo stavební firmě ing. Josef Filip Praha, která již prováděla opevňovací práce ve Slezsku v úseku Hlučín–Šilheřovice (stavební podúsek 2./II. Ludgeřovice). Zde utrpěla ztrátu, jejíž úhradu požadovala na vojenské správě. Výstavba tohoto podúseku jí byla zadána s podmínkou, že nebude náhradu požadovat. Při převzetí stavby musela firma složit kauci ve výši 5 % z celkové částky, což zde činilo 502 000 Kč.^[1]

Stavba byla zadána v dubnu 1937 a zahájena po přípravných pracích 28. června 1937. Zadané objekty: T-1a, T-1b, T-2, T-4, T-5, T-6, T-7, T-19, T20. Částka na celý podúsek činila 10 037 495 Kč.

Velitelem VSD 1./V. byl npor. žen. ing. Václav Sobotka, stavbyvedoucí por. stav. ing. Josef Moudrý.

V rámci stavebního podúseku Zbečník bylo zadáno celkem 9 objektů. Linie stavěná v rámci podúseku 1./V. sestává ze dvou oddělených částí.

Na jihovýchodě začíná objektem T-S 1a na kótě Signál nad vesnicí Slavíkov u Horní Radechové, kde navazuje na N-S 93b, poslední objekt podúseku 2./V. Babí. Dále pokračuje k severu po hřebeni mezi Horní Radechovou a Hronovem. Dále překonává údolí v němž leží zástavba vesnice Zbečník a severně od něj končí souvislá linie objektem T-S 7. V rámci této linie by zrušen původně plánovaný pěchotní srub T-S 3, který byl nahrazen objektem lehkého opevnění vzor 37.

Dále měla následovat soustava tvrze Jírová hora v prostoru hory Maternice, tvořící samostatný podúsek 8./V. Jírová Hora (objekty T-JH-S 8 – T-JH-S 15) který však nebyl vůbec zadán k výstavbě. Stejně tak následující trojice samostatných objektů T-S 16, T-S 17 a T-S 18, které vzhledem ke své poloze na strmém hřebeni Jestřebích hor neměly prioritu, a proto byla jejich výstavba odložena a měly být zadány až dodatečně.

Severní část podúseku 1./V. Zbečník sestává z dvojice objektů T-S 19 a T-S 20, které tvoří uzávěr silnice u vesnice Chlívce.

Pozn.: Objekty jsou řazeny od jihovýchodu na severozápad.

Snímek	Další snímky	Označení	Název	Odolnost	Stav v r. 1938 (datum betonáže)	Umístění	Poznámky
		T-S 1a	Kóta A	II	6.–12. prosince 1937	50°27′40″ s. š., 16°9′56″ v. d.	muzeum
		T-S 1b	Kóta B	II	4.–8. dubna 1938	50°27′45″ s. š., 16°9′53″ v. d.
		T-S 2	Studénka	II	2.–6. listopadu 1937	50°28′8″ s. š., 16°9′53″ v. d.
		T-S 3		2	zrušen
		T-S 4	Na hřbetu	II	15.–20. listopadu 1937	50°28′26″ s. š., 16°9′50″ v. d.	muzeum
		T-S 5	U křížku	II	6.–12. září 1937	50°28′45″ s. š., 16°9′54″ v. d.	muzeum
		T-S 6	Písník	II	24.–29. září 1937	50°29′ s. š., 16°10′2″ v. d.
		T-S 7	Lom	III	11.–15. října 1937	50°29′10″ s. š., 16°9′59″ v. d.
		T-S 16		III	nezadán	50°29′48″ s. š., 16°8′58″ v. d.
		T-S 17		II	nezadán	50°29′59″ s. š., 16°8′44″ v. d.
		T-S 18		II	nezadán	50°30′10″ s. š., 16°8′18″ v. d.
		T-S 19	Turov	II	12.–15. května 1938	50°30′20″ s. š., 16°8′ v. d.	muzeum
		T-S 20	Na pláni	II	25.–30. dubna 1938	50°30′28″ s. š., 16°7′30″ v. d.	muzeum

• STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podúsek 1./V. Zbečník na Wikimedia Commons