Podbělice alpská
Podbělice alpská (Homogyne alpina)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleď	hvězdnicové (Asteroideae)
Rod	podbělice (Homogyne)
Binomické jméno
Homogyne alpina (L.) Cass., 1821
Synonyma
Tussilago alpina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podbělice alpská (Homogyne alpina) je vytrvalá, horská bylina s plazivým oddenkem preferující vlhčí, stinné lokality. Je jediným druhem rodu podbělice rostoucí v české přírodě a původním druhem české květeny vyskytující se téměř ve všech pohraničních pohořích České republiky.^[1][2]

Rostlina pochází z evropského kontinentu, ale její výskyt míjí severské oblastí. Hranice rozšíření je ze severu ohraničená Německem a Polskem, na jihu Středomořím, na západě Francií se Španělskem a na východě Ukrajinou. Nejhojnější je v horách jižní a střední Evropy, kde vyrůstá v nadmořské výšce od 500 do 3000 m.

V ČR je rozšířena hlavně v pohraničních horách, kde se omezuje převážně na oreofytikum. Roste v areálu Šumavy, Krkonoš, Jizerských hor, Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Mimo to se vyskytuje i ve Slavkovském lese, Brdech a Adršpašsko-teplických skálách. Zcela chybí na teplejších územích, např. na Křivoklátsku, v Českém středohoří, ve střední a jižní Morava.^[2][3]

Podbělice alpská je vápnostřežný hemikryptofyt rostoucí obvykle v polostínu, ve vysokých horských polohách se však objevuje i na plně osluněných stanovištích. Roste v horských smrčinách s bohatým mechovým patrem, v porostech kosodřeviny, kamenitých horských pastvinách i světlých listnatých lesích. Nejlépe prospívá na středně hlubokých, skeletových až hlinitých půdách s dostatkem humusu, které jsou průběžně vlhké a kyselé. Kvete od května do srpna.^[1][2][4]

Vytrvalá bylina s přímou, červenohnědou lodyhou vysokou 10 až 30 cm, která vyrůstá z tenkého, plazivého oddenku, ten roste pod povrchem půdy šikmo až vodorovně, je šupinatý a má olistěné postranní výběžky. Lodyha je přímá, chudě olistěná, podélně rýhovaná, ve spodní části je pavučinatě chlupatá a v horní části porostlá průsvitnými chlupy. Přízemní listy v růžici mají řapík dlouhý 2 až 10 cm, jejich polokožovitá čepel je ledvinovitá až srdčitě okrouhlá, po obvodě zubatá a bývá velká 1 až 4 cm. Lodyžní listy bývají jen dva až tři, jsou přisedlé, spodní jsou bylinné a horní je šupinovitý, obvykle bývají velké jen 1 až 2,5 cm.

Na vrcholu lodyhy se vytváří nejčastěji jediný úbor s květy (ojediněle dva až tři), který mívá v průměru 1 až 1,5 cm. Válcovitý, jednořadý zákrov je asi 1 cm vysoký a mívá 12 až 20 listenů, které jsou čárkovité, zelené, po obvodě nachové a za plodu nazpět ohnuté. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, asi 8 mm dlouhé a mají pěticípou korunní trubku barvy nachové až špinavě fialové. Kalichy jsou tvořené četnými štětinkami, z kterých se stává chmýr. Dlouhé čnělky s bliznami z květů vyčnívají.

Plod je úzce elipsoidní, asi 5 mm dlouhá nažka, podélně mělce žebrovatá, která je na vrcholu uťatá a má jednořadý, asi 10 mm dlouhý, sněhobílý chmýr.^{[1][2][4][5][6]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podbělice alpská na Wikimedia Commons
• Taxon Homogyne alpina ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření podbělice alpské v ČR