Požární sport, občas také hasičský sport, je oblast sportu, která úzce souvisí s hasičskými jednotkami, zvláště pak se sbory dobrovolných hasičů. Nicméně je i součástí speciální tělesné přípravy příslušníků hasičských záchranných sborů krajů a zaměstnanců hasičských záchranných sborů podniků. Každoročním vyvrcholením je mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR a mistrovství ČR družstev SDH obcí, kde právo účasti soutěžící získávají v postupových kolech a do mistrovství se kvalifikují nejlepší družstva i jednotlivci.

První větší poznatky o požárním sportu přivezl do naší republiky bývalý náčelník Hlavní správy požární ochrany ČR Ing. Pavel Stoklásek v roce 1967 ze své cesty do bývalého Sovětského svazu, kde tento sport hasiči prováděli již od roku 1937 a stal se u nás jedním ze zakladatelů a velkých propagátorů sportu, jehož cílem je zvyšování obratnosti, rychlosti a fyzické zdatnosti hasičů.

Hasiči z České republiky se poprvé zúčastnili mezinárodní soutěže v požárním sportu v roce 1968 v Leningradě. Reprezentovali nás narychlo secvičení hasiči z Prahy a v tomto prvém mezinárodním klání získali stříbrnou medaili v disciplíně požární útok. V roce 1969 v Rumunsku a v roce 1970 v Polsku nás reprezentovali brněnští hasiči, kteří již absolvovali kvalitnější přípravu na tyto mezinárodní soutěže. Výsledkem bylo 2 x 1. místo v požárním útoku, bronz v celkovém hodnocení družstev a 4. místo ve štafetě na 4 x 100 m.

V roce 1970 bylo vrcholnými orgány požární ochrany ČSR a SSR rozhodnuto zavést požární sport do výkonu služby všech profesionálních hasičů v bývalé ČSSR a požární sport se stal součástí jejich odborné a fyzické přípravy.

První celostátní soutěž v požárním sportu byla uspořádána v roce 1970 v Ostravě. Tam se ještě projevila nedostatečná zkušenost s pořádáním takovéto soutěže. Chyběl kvalifikovaný sbor rozhodčích, jednotný výkladu pravidel požárního sportu, a rovněž některé "narychlo" zhotovené překážky mnohdy nesplňovaly dané technické požadavky. Další mistrovství ČSSR, kde již byla většina chyb a nedostatků odstraněna, proběhlo v roce 1971 v Trenčíně, druhé pak v roce 1972 ve Frýdku-Místku. Tím bylo započato s pravidelným každoročním konáním mistrovství ČSSR profesionálních hasičů a jeho pravidelným střídáním na Slovensku a v Česku. Každému mistrovství ČSSR předcházely národní soutěže, ze kterých se nominovalo prvních šest družstev na celostátní soutěž. V tomto období začala systematická práce v této oblasti tělesné přípravy hasičů, což se projevilo i na sportovních výkonech závodníků nejen na domácí aréně, ale i na mezinárodním kolbišti. Mezi vrcholné období výkonnosti našich závodníků lze zařadit období druhé poloviny 80. let. V té době byl například registrován národní rekord v disciplíně 100 m s překážkami, kterého dosáhl v roce 1989 na mezinárodní soutěži CTIF ve Varšavě Ivan Trojan z Třebíče, časem 16:31s.

Soutěží se v kategoriích rozdělených podle věku účastníků.

• přípravka (3 - 6 let)
• mladší žáci (6 - 11 let)
• starší žáci (11 - 15 let)
• dorost
  • družstva (13 - 18 let)
  • jednotlivci
    • mladší (13 - 14 let)
    • střední (15 - 16 let)
    • starší (17 - 18 let)
• muži (15 - neomezeno)
• ženy (15 - neomezeno)
• veteráni, někdy také muži II (35 - neomezeno)
• veteránky, někdy také ženy II (30 - neomezeno)

Soutěží se účastní jak členové dobrovolných hasičských sborů, tak profesionální hasiči. Oficiální pravidla požárního sportu^[1] vydává generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Soutěže se člení na ligově začleněné, ligově nezačleněné (tzv. pohárové) a postupové. Nejprestižnějšími českými ligami jsou Extraliga České republiky v požárním útoku a Český pohár v běhu na 100m s překážkami.^[2] Nejprestižnější českou, možná i světovou, pohárovou soutěží je Memorial Široký Důl – Flídr cup. Na mezinárodní úrovni se pak pořádají mistrovství Evropy, mistrovství světa a mezinárodní olympiáda v disciplínách v CTIF.

Královskou disciplínou požárního sportu je požární útok. Spočívá v tom, že družstvo za pomocí sacího koše a dvou savic tzv. nalije vodu do stříkačky, ta jí poté vypraví do hadic (2B, 4C - žáci a ženy, 3B, 4C - muži). Voda projde hadicemi B, poté se u rozdělovače vedení rozdělí na 2 útočné proudy, na jejichž koncích jsou napojeny proudnice, pomocí kterých proudaři sestříknou buď sklopný nebo nástřikový terč.

Rekord Extraligy České republiky k 26. 8. 2024 drží SDH Nevcehle (muži, 3B, sklopné terče) za 15,63^[3] a Budíkovice (ženy, 2B, sklopné terče) za 15,05.^[4]

Národními rekordy na nástřikové terče se strojem ROSENBAUER FOX IV 1.0.2 special sport jsou časy: 22,52^[5] v kategorii HZS, o který se postarali členové HZS Středočeského kraje, 24,40^[5] v kategorii SDH, který stanovili muži z SDH Želčany a 22,67^[5] v kategorii SDH ženy, který zaběhlo družstvo z Budíkovic. (k 26. 8. 2024)

Tato disciplína je určena pouze pro kategorii dorost – jednotlivci. Závodník běží 100 metrů, během nichž musí proskočit oknem a přenést přenosný hasicí přístroj.

Na stometrové dráze je ve vzdálenosti 23 m od startu umístěna překážka o šířce 2 m a výšce 2 m (pro mladší a střední dorostence 1,7 m, pro dorostenky a ženy 0,7 m). Za touto překážkou si závodník umístí dvě 20 m dlouhé hadice s koncovkami ROT. Deset metrů za hadicemi začíná náběhový můstek kladiny délky 2 m a šířky 25 cm. Stejných rozměrů je i seběhový můstek. Vlastní kladina je dlouhá 8 m, široká 18 cm a vysoká 1,2 m (pro dorostenky, ženy, mladší a střední dorostence 0,8 m). Ve vzdálenosti 25 m před cílem je vyznačeno území pro umístění rozdělovače.

Soutěžící zaujme postavení na startu, po odstartování překoná překážku, uchopí hadice, přeběhne kladinu a na jejím konci hadice rozvine. poté je spojí jednou půlspojkou je napojí na rozdělovač. Připojí proudnici a proběhne cílem.

Národní rekord v kategorii muži drží Daniel Klvaňa za 14,64^[6] a v kategorii ženy Šárka Jiroušová za 15,27^[6] (k 17. 8. 2023).

Jedná se o modifikaci disciplíny běh na 100 metrů s překážkami určenou pro přípravku, mladší a starší žáky. Největšími rozdíly jsou výška překážky u mladších chlapců (0,7 m) a starších chlapců (1,5 m) a délka kladiny - místo 8 metrů mají žáci 4 metry dlouhou kladinu.

• Požární útok (nasucho)
• Štafeta s překážkami
• Požární útok CTIF

Délka dráhy je 400 metrů, jako štafetový kolík slouží proudnice.

První člen družstva pomocí žebříku, se kterým vybíhá, překonává domeček (ženy a dorostenky mají buď u domečku již připravený žebřík, nebo překonávají pouze bariéru s oknem). Druhý člen překonává bariéru (rozměry psány výše). Třetí člen uchopí dvě dvě 20 m dlouhé hadice s koncovkami ROT, překoná s nimi kladinu (rozměry psány výše) a na jejím konci hadice rozvine. poté je spojí jednou půlspojkou je napojí na rozdělovač. Poté připojí proudnici, kterou v odpojovacím území odpojí a předá ji poslednímu členovi. Pokud se jedná o družstvo profesionálních hasičů, tak má závodník, za pomoci přenosného hasicího přístroje, za úkol uhasit oheň, hasicí přístroj poté odhodí a proběhne cílem. Dobrovolní hasiči místo hašení PHP pouze přenášejí na připravenou podložku.

Národní rekord v kategorii muži HZS drží družstvo Moravskoslezského kraje za 52,84,^[6] v kategorii muži SDH drží nejlepší čas tým ze Zbožnova za 55,21^[5] a v kategorii žen se o nejlepší čas postarala reprezentace České republiky (60,15).^[5] (k 26. 8. 2024)

Jedná se o modifikaci disciplíny Štafeta 4 × 100 metrů s překážkami určenou pro mladší a starší žáky. Největšími rozdíly jsou prohození 3. a 4. úseku, oproti pořadí, které známe ze soutěží dorostu a dospělých a pak již zmíněné rozměry překážek.

Jedná se o disciplínu určenou pro mladší a starší žáky. První člen družstva (tzv. velitel) oběhne metu vzdálenou 35 metrů od startu. Po jeho návratu vybíhá druhá dvojice. Jeden závodník uchopí proudnici, druhý hadici. U hydrantového nástavce napojí hadici do hydrantu a na druhý konec hadice napojí proudnici a vedení natáhnou. Poté oběhnou metu a vrací se do cíle. Druhá dvojice oběhne metu, odpojí nářadí od hydrantu a donese hadici a proudnici do cíle.

TFA je zkratkou z anglických slov Toughest Firefighter Alive, neboli Nejtvrdší hasič přežije. Je nejtěžší hasičskou soutěží, která svými podmínkami nejdůvěryhodněji simuluje práci hasiče při zásahu. Hasič je ustrojen do kompletního zásahového obleku včetně obuvi, rukavic a přilby a s nasazeným aktivním dýchacím přístrojem.^[7]

Disciplíny se liší podle možností pořadatele. Zde je krátký výčet některých z nich: údery v tzv. hammer boxu, roztažení hadic B, transport figuríny, motání hadice B, výběh po schodech výškové budovy,...

Výstup do čtvrtého podlaží cvičné věže je velmi náročná disciplína, spojující v sobě výbušnou sílu rukou s koordinací nohou. Závodník musí vyšplhat téměř až do 11 metrů.

Konstrukce čtyřpodlažní cvičné věže je tvořena kovovými profily obloženými z přední strany prkny, ve kterých jsou ve druhém, třetím a čtvrtém podlaží umístěna okna. Parapet okna druhého podlaží je ve výšce 4,25 m a vzdálenosti mezi parapety druhého, třetího a čtvrtého podlaží jsou 3,3 m. Podlaží čtvrtého patra je tak ve výšce 10,85 m. Při plnění disciplíny se pod věží umisťuje z bezpečnostních důvodů zajišťovací poduška. Hmotnost hákového žebříku musí být nejméně 8,5 kg.

Soutěžící s jednohákovým žebříkem v ruce (ženy mají žebřík již zavěšen) startuje ze vzdálenosti 32,25 m od cvičné věže. Držený žebřík může startovní čáru přesahovat podle potřeby závodníka. Ruce soutěžícího mohou přesahovat přes startovní čáru pokud se dotýkají jen žebříku. Po odstartování doběhne závodník se žebříkem k věži, zavěsí jej na parapetní desku okna druhého podlaží cvičné věže, vystoupí po něm, sedne na parapetní desku, zavěsí žebřík do třetího podlaží, vystoupí po něm, sedne na parapetní desku, zavěsí žebřík do čtvrtého podlaží a vystoupí po něm. Pokus je ukončen při doteku soutěžícího oběma nohama podlahy ve čtvrtém podlaží cvičné věže. 

Národní rekord v kategorii muži drží k 17. 8. 2023 Kamil Bezruč za 13,25^[6] a v kategorii ženy Kamila Bartošková za 7,25^[6] (ženy vystupují pouze do 2. podlaží).

Tato disciplína je součástí postupové soutěže pro žáky a dorost. Na trať (přípravka a mladší žáci cca 2 km, starší žáci 3 km, dorost 3 km + neoznačená pasáž "Orientace v terénu") se vydávají pětičlenné týmy.

Kontroly

• Střelba vzduchovkou, kdy má každý závodník 3 náboje na 3 špalíčky, mladším s nabíjením mohou pomoci rozhodčí disciplíny.
• Zdravověda (dětské kategorie, obvazují šátkem ruku a koleno, následně "postiženého" vedou/nesou kolem kuželu, dorost se musí naučit pro každý rok jiná zranění)
• Topografie (značky dětí a dorostu se liší, mladší kategorie má stejné značky jako starší, která k nim má nějaké navíc)
• Značky požární ochrany (přiřazení značky k nástroji)
• Orientace mapy (mladší musí položit buzolu do správného rohu mapy a seřídit ji, starší k tomu navíc určují azimut, dorost běží kus trati dle azimutu)
• Hašení (členové družstva se musí naučit názvy hasicích přístrojů a co se jimi hasí a nehasí, v případě dorostu je seznam obsáhlejší)
• Uzle (týká se pouze dětské kategorie - lodní uzel, úvaz na proudnici, zkracovačka, plochá spojka, tesařský uzel)
• Testy PO (týká se pouze dorostu – v některých okresech součást branného závodu konaného na podzim, jinde součást jarního kola.)

Na jednotlivých kontrolách si kromě zdravovědy každý člen týmu tahá jednu otázku/uzel/značku. Za každou špatnou odpověď (špatně provedený úkol, neshozené špalíčky) se k času na trati přidávají trestné minuty.

*31. 3. 2023 proběhla výrazná změna pravidel. Kapitola bude aktualizována.

• Požární útok
• Extraliga ČR v požárním útoku
• Hra Plamen

• Obrázky, zvuky či videa k tématu požární sport na Wikimedia Commons
• Požární sport
• Pravidla požárního sportu