Vrch je většinou zalesněný, ale jeho jižní svah pokrývá rozsáhlé suťové pole.[4] Suťová pole složená z přibližně stejně velkých úlomků se také nazývají droliny. Vyskytují se na mnohých kopcích v této oblasti. V sopečném reliéfu Českého středohoří představuje Plešivec výrazný útvar budovaný žílou olivinického čediče, který se zde do roku 1945 těžil. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu, vznikly trvalé ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta.[4] Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům toho druhu v Českém středohoří, jedná se však o jev známý z mnoha dalších míst. Pod vrcholem se nachází Ledová studánka se stálou teplotou vody od 5 do 7 °C.[5]
Lokalita je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků, především dravců a sov. Na úpatí rostou náletové dřeviny především akát. Na svazích rostou duby a habry, místy tyto porosty mají pralesovitý ráz. Na vrcholu se objevují i lípy. Z květin se svazích brzy z jara objevuje jaterník podléška a bledule jarní.
Chráněné území s rozlohou 32,65 ha bylo na Plešivci vyhlášeno 14. října 1966. Důvodem byla ochrana suťových polí se systémem cirkulace vzduchu s trvalými ledovými jámami a ventarolami, na jejichž stabilizaci se podílejí výjimečné exempláře lip.[6]
↑ Plešivec - České středohoří a Podřipsko. www.ceskestredohori.info [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-11.
