Plavské jezero (srbsky Плавско језеро) se nachází na severovýchodě Černé Hory v regionu Plav v blízkosti státní hranice s Albánií. Leží v údolí mezi horskými masivy Prokletije a Visitor v nadmořské výšce 908 metrů. Na jeho břehu leží stejnojmenné historické město Plav, které bylo po staletí ovlivňováno Osmanskou říší. Jezero je od severu k jihu dlouhé přibližně 2 kilometry a se svou šířkou je zároveň řazeno mezi největší a nejvýznamnější jezera Černé Hory. Maximální hloubka tohoto jezera je 9 metrů.
Nejvýznamnějším přítokem je řeka Ljuča, která je vytvořena soutokem černohorské řeky Vruja a albánské řeky Vermoshi (černohorský název je Grnčar), tekoucí z nedaleké albánské vesnice Vermosh. Odtokovou řekou je Lim. Plavské jezero bylo dlouhou dobu považováno za největší ledovcové jezero Balkánského poloostrova. Podle nových vědeckých průzkumů bylo od tohoto stanoviska odstoupeno, jelikož v době, kdy bylo jezero utvářeno, se na tomto území neměl nacházet žádný ledovec. Původ jezera je tudíž dodnes nejasný. Samotní Černohorci však jezero nadále řadí mezi jezera ledovcového původu.
Turistický ruch
Plavské jezero je součástí národního parku Prokletije, který je, tak jako další národní parky Černé Hory, oblíbeným turistickým cílem nejenom zahraničních turistů. Voda v jezeře je velmi čistá a v letním období dosahuje 20 °C. Město Plav taktéž nabízí turistické vyžití. Ve městě se nachází mnoho barů a restaurací, nabízejících místní nápoje a pokrmy. Ve městě je mešita a řada historických domů. Město je turistickým výchozím bodem pro pěší nebo cyklistické horské túry do blízkého i vzdálenějšího okolí. Jedním z nich jsou hory a vrcholy národního parku Prokletije. Za zmínku stojí mnoho turistických výletních cílů. V okolí Plavského jezera se nachází další dvě, rozlohou podstatně menší, ledovcová jezera. Prvním je Hridské jezero ležící v nadmořské výšce téměř dvou tisíc metrů. Druhým je Visitorské jezero, zajímavé přírodně vytvořeným plovoucím ostrovem nacházejícím se uprostřed jezera a zabírající jeho plochu téměř z jedné čtvrtiny. K oběma jezerům vedou turistické cesty, které jsou od začátku června velmi dobře schůdné nebo sjízdné na horských kolech. Dalšími turistickými cíli jsou nejvyšší hora Černé Hory – Zla Kolata (2504 m n. m.) nebo Vrch Bora.
Jezero Plav je taktéž výchozí branou do albánských národních parků – Teth a Valbona, jejichž vrcholky leží v ještě vyšší nadmořské výšce. Za zmínku stojí Maja e Jezercës (2694 m n. m.) – nejvyšší hora pohoří Prokletije. Tato oblast Dinárských hor je srážkově nejbohatší a tudíž není výjimkou, že sníh zůstává na nejvyšších vrcholcích i uprostřed léta, jelikož ho tam mohou během zimy napadnout i více než 3 metry. Je tedy běžné, že jsou mnohé vesnice v tomto ročním období úplně odříznuté od civilizace.
Dopravní infrastruktura a ubytovací kapacity, především na albánské straně, se rychle zlepšují. Hlavní cesta spojující město Plav s významným dvousettisícovým albánským městem Skadar je až na kratičký úsek u hraničního přechodu nově vyasfaltovaná a nabízí krásné výhledy. Tato obtížně dosažitelná poloha činí oblast velmi zajímavou z hlediska přírodních krás. Oblast je téměř nedotčená lidskou činností a nachází se zde velká škála endemických druhů zvířat a rostlin.
Odkazy
Externí odkazy
