PROFILPELAJAR.COM

Pieta z Všeměřic
	Pieta z Všeměřic, AJG Hluboká nad Vltavou
Základní údaje
Rok vzniku	kolem 1415
Popis
Materiál	dřevo
Umístění
Umístění	Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Pieta z Všeměřic (kolem 1415) patří k vrcholným dílům středověkého umění z období pozdního krásného slohu dochovaných na českém území.^[1]^[2] Je vystavena ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie

Pieta byla objevena roku 1951 v dnes již neexistující návesní kapličce ve Všeměřicích a získána do sbírek Okresního vlastivědného muzea v Rožmberku. Roku 1954 byla převedena do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení

Socha z lipového dřeva, vzadu vyhloubená, se zachovanou původní polychromií. Výška 117 cm. Restaurováno 1953-54 (L. Slánská), 1956 (B. Slánský a L. Slánská), 2004–2005 (Miroslav Křížek)

Symetrická diagonální pieta kompozičně vychází z parléřovské tradice, ale v modelaci nese prvky radikálního pozdního krásného slohu. Některé pokročilé rysy ji řadí do období zvýšené náboženské zjitřenosti v období kolem husitských válek. Panna Maria sedí na trůnu zdobeném malovanými architektonickými prvky. Kristovo tělo a hlava, kterou Marie pravou rukou podpírá, jsou natočeny směrem dopředu k věřícím. Obě Kristovy ruce spočívají na její levé dlani a předloktí. Oproti pietám krásného slohu, které vycházely z malířských předloh, se dílo vyznačuje větším realismem a zesílenou expresivitou. Z předchozího období přetrvává pouze bohatá modelace Mariiny roušky ve vlnovkách rámujících tvář a Mariina šatu, který spadá v kaskádě podélných a příčných záhybů a částečně potlačuje tělesné proporce. Inkarnát bledého Kristova těla, provedeného se značnou anatomickou věrností, tvoří kontrast k sytě červenému plášti Marie. Ušlechtilá hlava Krista, která typologicky odpovídá dílům krásného slohu, je lemována vousy a dlouhými vlasy a nese korunu ze spletených provazů.

Kristova matka, zpodobená jako starší žena, má ve tváři bolestný výraz a mrtvé tělo pozvedá jakoby ukazovala věřícím Kristovu oběť. Zdůrazněný vertikalismus je považován za výraz sílících gotizujících tendencí^[3]a odkazuje k parléřovským pietám. Mohutnost plastické modelace Kristova těla je v sochařství na počátku 15. století výjimečná. Prameny krve, stékající z rány v boku a na ruce jsou provedeny plasticky jako hrozen krůpějí a jsou výrazem zesíleného eucharistického cítění a vypjatého kultu oltářní svátosti v době před vypuknutím husitských válek.^[4]^[5]

Eucharistický význam piety spočívá v zázraku konaném při obřadu, při němž se pouhý chléb a víno stávají Kristovým tělem a krví, kterou věřící přijímá, aby dosáhl spasení. Při bohoslužbě se tak opakuje zázrak Kristovy oběti při ukřižování. Hostie je měněna ve skutečné tělo Páně a víno je změněno v jeho krev. Tělo Kristovo na Mariině klíně je „analogií k hostii povýšené knězem během bohoslužby.“ Mariin klín se stává oltářem, na němž leží Kristus jako oběť určena Bohu k vykoupení lidstva. Funkce sousoší piety jako obrazu milosti vedlo v duchu křesťanské mystiky k rozšíření představy o zázračné síle Kristových ran.^[6]

Podle starší literatury pochází Pieta z dílny Mistra Týnské kalvárie, nejvýznamnějšího domácího sochaře v době před husitskými válkami. Sousoší Piety měl objednat před rokem 1410 klášter ve Vyšším Brodě. Pietu v klášterním kostele ve Vyšším Brodě zmiňuje roku 1411 Zbyněk Zajíc z Hazmburka a upřesňuje tak dataci díla.^[7]

Albert Kutal dílo původně kladl do doby po husitských válkách. Podle něj smyslem díla již nebyla nádhera formy piet krásného slohu nebo drastičnost a naturalismus, ale střízlivá věcnost a pravdivost: „Umění doby po husitských válkách má ráz zasmušilý a neradostný. Krásná samobytná forma a hravá linie, spojená s něžností dětského výrazu, ustoupila hluboce vážné náladě...“^[8] Později stanovisko přehodnotil a dílo přiřadil Mistru Týnské Kalvárie a uvedl do souvislosti s Kalvárií z kaple Dumlosů (1400).^[9]

Některé práce z poslední doby se snaží prokázat, že Mistr Týnské Kalvárie působil v Praze až po husitských válkách a Pieta z Všeměřic je dílem až z pozdní doby jeho tvorby kolem r. 1430 a byla dodána po vyplenění kláštera husity (1422)^[10] nebo pochází z okruhu dílny Hanse Multschera a byla určena pro klášter klarisek v Českém Krumlově.^[11] Také katalog sbírky AJG z roku 2016 uvádí původ z bavorské sochařské dílny a datuje dílo v rozmezí let 1430–1440.^[1] Tuto argumentaci přesvědčivě vyvrací Ottová^[12] a rozvádí ve své práci i Bartuňková.^[13]

Příbuzná díla

Pieta v kostele sv. Ducha na Starém Městě pražském (1410–1420)^[14]
Pieta z kostela Svatého Tomáše v Brně, kámen (kolem 1385)
Křivákova Pieta (1390–1400)
Pieta z Marburgu (1380–1390)

Reference

↑ ^a ^b Látal H, 2016, č. 12
↑ Soušková M, 2013, s. 14
↑ Kutal A, 1962, s. 111
↑ Rulíšek H, 1989, NG, s. 19-20
↑ Rulíšek H, 1989, AJG, s. 26-27
↑ Soušková M, 2013, s. 20-21
↑ Kutal A, 1953, s. 171
↑ Kutal A, 1940, s. 73
↑ Kutal A, 1962, s. 111
↑ Bartlová M, 2004, s. 61-62
↑ Mikeš J, 2009, s. 34
↑ Michaela Ottová, Nesouhlasnost prostředků a smyslů? K otázce datování souboru z Krupy a tvorby Mistra Týnské kalvárie, in: Bulletin of the National Gallery in Prague XXVI, Prague 2016, 133-154.
↑ Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017
↑ Ludmila Kvapilová, Pieta v kostele sv. Ducha na Starém Městě pražském, Průzkumy památek VIII. 2001, s. 143

Literatura

Evidenční list AJG, inv. č. 278
Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017
Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300–2016, č. 12, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
Martina Soušková, Pieta z Všeměřic a Oplakávání z Korkusovy Hutě - rozbor děl a proměna ikonografie, bakalářská práce, FF a UDU, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2013
Jan Mikeš, Pieta z Všeměřic a pieta z Českého Krumlova, K objednavatelské politice na rožmberských panstvích v první polovině 15. století, in: Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity, Brno 2009.
Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie, Český sochař doby husitské, Praha 2004
Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990
Ivo Hlobil, Mistr Týnské kalvárie, Pražská řezbářská dílna předhusitské doby, Praha 1990.
Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4
Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I/1, Praha 1984
Albert Kutal, K problému horizontálních piet, Umění XI, 1963, s. 349
Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU Praha 1962
Albert Kutal, K jihočeské plastice doby předhusitské a husitské, in: Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity, Brno 1953, s. 163.
Albert Kutal, Gotické sochařství v Čechách a na Moravě, Praha 1940

[#1-1] Látal H, 2016, č. 12

[2] Soušková M, 2013, s. 14

[3] Kutal A, 1962, s. 111

[4] Rulíšek H, 1989, NG, s. 19-20

[5] Rulíšek H, 1989, AJG, s. 26-27

[6] Soušková M, 2013, s. 20-21

[7] Kutal A, 1953, s. 171

[8] Kutal A, 1940, s. 73

[9] Kutal A, 1962, s. 111

[10] Bartlová M, 2004, s. 61-62

[11] Mikeš J, 2009, s. 34

[12] Michaela Ottová, Nesouhlasnost prostředků a smyslů? K otázce datování souboru z Krupy a tvorby Mistra Týnské kalvárie, in: Bulletin of the National Gallery in Prague XXVI, Prague 2016, 133-154.

[13] Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017

[14] Ludmila Kvapilová, Pieta v kostele sv. Ducha na Starém Městě pražském, Průzkumy památek VIII. 2001, s. 143

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

PROFILPELAJAR.COM

Pieta z Všeměřic

Historie

Popis a zařazení

Příbuzná díla

Reference

Literatura

Read other articles:

Daftar kota di Rumania

Separ Norwegia

Ville Lajunen

Katapiang, Batang Anai, Padang Pariaman

趙家驤

Guillermo Lasso

Rebecca Grant

Lee Sang-woo

Arram railway station

Maryinka

Lucien Abraham

Telaga Biru

Roccagloriosa

Sibaris

نظام تحكم

Ralph G. Brooks

La Meca

Imperial Russian Navy

René Thom

Tanks of Cuba