Pieta z Března u Chomutova

Pieta z Března (1430–1440)

Pieta z Března u Chomutova (1430–1440) je horizontální pieta z doby doznívajícího krásného slohu. Jako dlouhodobá zápůjčka římskokatolické farnosti – děkanství Chomutov je vystavena ve stálé expozici Oblastního muzea v Chomutově.

Původ sochy

Původní provenience sochy je neznámá, ale mohla být určena pro raně gotický kostel sv. Petra a Pavla v Březně, doložený od roku 1352. Kostel byl mezi lety 1740-1763 nahrazen novým barokním chrámem. Před rokem 1946 byla Pieta umístěna v již zaniklé hřbitovní kapli Bolestné Panny Marie v Březně u Chomutova, odkud byla přenesena na boční oltář Božího hrobu v kostele Povýšení sv. Kříže v Údlicích, později do depozitáře Litoměřické diecéze. Odtud je od roku 1999 dlouhodobě zapůjčena do Oblastního muzea v Chomutově.[1]

Popis a zařazení

Socha ze smrkového dřeva, výška 75,5 cm, šířka 50,531 cm, hloubka 25,5 cm, zadní strana vyhloubená a druhotně překrytá plochou deskou. Polychromie je nepůvodní.[1] Trůn, zdobený dvěma volutami, pravděpodobně není původní.[2]

Panna Marie, jejíž tvář vychází z líbezných ženských tváří krásného slohu, sedí vzpřímeně s hlavou mírně ukloněnou vlevo a pohledem upřeným k divákovi. Pravou rukou podepírá hlavu Krista a levou má položenu na klíně a svírá Kristovo levé předloktí. Plášť Panny Marie je podvinut pod tělo Krista, prověšen mezi koleny a nad pravým kolenem tvoří měkký oválný záhyb. Drapériové schéma krásného slohu je redukované na zplihlý kaskádový závěs na pravém koleni a zbylá část pláště ne levém koleni a uprostřed spadá v diagonálách na zem. Rouška Panny Marie tvoří zplihlé kaskády kolem obličeje a její levý cíp zakrývá výstřih šatu a je převinut přes hruď k pravému rameni.

Tělo Krista vychází z krásnoslohých předloh svým idealizovaným sumárním pojetím aktu, výrazem širší tváře i trnovou korunou spletenou ze dvou pramenů. Jeho tělo je vysoko zdvižené a v pase i kolenou svírá téměř pravý úhel. Je mírně natočeno levým ramenem směrem k divákovi, hlava je v lehkém záklonu.[2]

Pieta z Března je řazena mezi horizontální piety, které se v českém sochařství objevují od 80. let 14. století. Josef Opitz sochu datoval do období pozdního krásného slohu kolem roku 1430, ovlivněného Mistrem Týnské Kalvárie.[3] Také podle Alberta Kutala socha představuje pozdní ohlas krásného slohu, ale je pokročilejší, přestože štíhlostí proporcí a vertikalitou připomíná starší typ vertikálních piet.[4] Tím se přibližuje pietám z Bedřichova Světce a ze Železného Brodu, ale liší se typikou tváří i tužšími záhyby drapérie. Přehrnutý cíp šatu na Mariině koleni se jako motiv objevuje také u Piety z Mikulášovic a Piety z kláštera v Teplé. Podle Ottové jsou severočeské piety odvozeny od piety Litoměřické, která má přímý vztah k pražskému centru a Mistru Týnské Kalvárie. Mírně rustikalizovaná Pieta z Března[5] je produktem lokální dílny, kterou charakterizuje nižší kvalita a neorganické vztahy částí v rámci sochařského rozvrhu.[6]

Jan Mikeš uvádí že některými prvky, například typem Kristovy hlavy s úzkou trnovou korunou se březenská pieta podobá starším dílům pražské hutní tvorby krásného slohu. Ve schématu dolní části sousoší je odvozena z drapériového vzorce Oplakávání ze Zodelu nebo Piety ze Štítar. Zároveň se však od nich výrazně odlišuje formálním zpracováním, když původně ostře řezané záhyby zmiňovaných soch jsou u Piety z Března oblé až „těstovité“.[7]

Příbuzná díla

  • Pieta z Nečtin
  • Pieta z Bedřichova Světce[8]
  • Pieta ze Železného Brodu (nezvěstná)[9]
  • Pieta z Mikulášovic (Oblastní muzeum v Děčíně)
  • Pieta z kláštera v Teplé (Národní galerie v Praze)

Reference

  1. ↑ a b Helena Dáňová, Renáta Gubíková, 2014, s. 145-148
  2. ↑ a b Ottová M, 2004, s. 60
  3. ↑ Opitz J, 1928
  4. ↑ Kutal A, 1984, s. 280
  5. ↑ Gubíková R, 2015, s. 471
  6. ↑ Ottová M, 2004, s. 62
  7. ↑ Mikeš J, 2007, s. 104
  8. ↑ Pieta z Bedřichova Světce
  9. ↑ vyobrazení: Kutal A, 1984, obr. 228

Literatura

  • Renáta Gubíková, Pieta z Března, in: Jan Klípa, Michaela Ottová (eds.) Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, 790 s., Národní galerie v Praze 2015, ISBN 9788070355831, s. 471
  • Helena Dáňová, Renáta Gubíková (eds.), Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, 351 s., Oblastní muzeum Chomutov 2014, ISBN 978-80-87898-07-9
  • Jan Mikeš, Pieta z Března u Chomutova, in: Dřevěné piety 1. poloviny 15. století v Čechách, diplomová práce, FF MUNI Brno 2007, s. 103–105
  • Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004
  • Eva Šamšulová, Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově, Chomutov 1999a
  • Eva Šamšulová, Sbírka gotických plastik a deskových obrazů chomutovského muzea, in: Michaela Neudertová, Petr Hrubý (eds.), Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia u příležitosti výstavy Josefa Opitze, s. 77–98, Ústí nad Labem 1999b
  • Eva Šamšulová, Vznik a vývoj gotické sbírky chomutovského muzea, Památky, příroda, život 19, č. 3, Chomutov 1987a
  • Eva Šamšulová, Soubor gotických plastik a deskových obrazů v Okresním muzeu Chomutov, seminární práce, PGS památková péče, Praha 1987b
  • Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I/1 , Academia Praha 1984
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1420, Praha 1962
  • Josef Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nordwestböhmen, Katalog der Ausstellung in Brüx – Komotau (kat. výst.), Brux 1928

Externí odkazy