V roce 1813 byl povýšen do hodnosti generálmajora a jako velitel brigády byl zařazen do sboru generála Gyulaie. Vynikl v bitvě u Brienne (1814) a v době Stodenního císařství bojoval znovu v Itálii (1815). V letech 1815–1820 zastával post zemského velitele v Korutansku se sídlem v Klagenfurtu,[3] v následujících letech byl velitelem brigády v Prešpurku.[4] K datu 9. března 1828 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem divize v Košicích.[5] Svou kariéru završil jako velitel pevnosti v Komárně (1830–1832).[6] V dubnu 1832 byl ve věku sedmdesáti let penzionován.[7]
Poslední léta života strávil ve Štýrském Hradci, kde také zemřel a je pohřben na hřbitově St Peter Friedhof.
↑Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1816; Vídeň, 1816; s. 51 dostupné online
↑Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1827; Vídeň, 1827; s. 44 dostupné online
↑Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1829; Vídeň, 1829; s. 42 dostupné online
↑Militär Schematismus des österreichisches Kaiserthumes 1832; Vídeň, 1832; s. 41, 66 dostupné online
↑Služební postup Philippa Pflügera von Lindenfels in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 76 dostupné online
↑Přehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 43 dostupné online
↑Přehled nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian armydostupné online
↑Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1817; Vídeň, 1817; s. 31 dostupné online
↑Přehled majitelů pluku tyrolských myslivců in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 584 dostupné online