Pevnost Arad (arabsky: قلعة عراد) je pevnost z 15. století nacházející se v Aradu na ostrově Muhárrak na severu Bahrajnu.
Jedná se o jednu z nejznámějších a nejzachovalejších pevností této ostrovní země, která se tyčí nad několika mořskými průlivy na pobřeží západně od centra města Arad. V minulosti zde existoval obtížně přístupný mořský kanál ovládaný obyvateli ostrova, který bránil nepřátelským plavidlům dostat se do blízkosti pevnosti.[1] Stavba je také dokonalým architektonickým příkladem tehdejších pevností na Arabském poloostrově, které byly běžně využívané pro obranu námořních a pozemních cest.
Historie
Přesné datum výstavby pevnosti ani bližší informace o jejích počátcích nejsou známy. Styl pevnosti se vyznačuje klasickou arabskou vojenskou architekturou z 15. a 16. století s vysokými zdmi, velkým nádvořím a strážními věžemi, které kdysi poskytovaly obranu proti útočníkům, a její výstavba určitě započala ještě před portugalskou okupací Bahrajnu, protože se objevuje na portugalské mapě Demonstracao da Ilha de Baren z roku 1635. Tato mapa vznikla během obléhání pevnosti portugalskými jednotkami a jsou na ni zakresleny vnější i vnitřní opevněné zdi, což odpovídá současné struktuře opevnění.
Tvar pevnosti je čtvercový a v každém z rohů je věž ve tvaru válce. Je obklopena malým příkopem, který býval naplněn vodou ze studní vrtaných speciálně pro tento účel, pevnost ale sama o sobě nebyla vodním hradem. Na vrcholu všech čtyřech vnějších zdi stejně jako v horní části věží se nachází řadu otvorů pro střelce. Na rozdíl od evropských opevnění se ale nejedná o střílny, ve kterých se střelec nachází uvnitř, ale spíše o výstupky tvarem připomínající nos, za které se obránce mohl skrýt.[2]
Díky své strategické poloze s výhledem na několik mořských průlivů na ostrově Muhárrak byla pevnost využívána de facto po celou dobu své existence, od okupace Bahrajnu Portugalci v 16. století až do vlády Muhammada bin Chalífy Ál Chalífy v 19. století.
Během krátké okupace země Ománci v roce 1800 dobyli pevnost, zesílili opevnění a využili stavbu pro obranu proti místním jednotkám. Z této doby pochází dělo umístěné na vrcholu jižního bastionu, které mířilo přímo na úzký kanál, tvořený útesy na obou stranách.[2][3]
Rekonstrukce a moderní využití
V letech 1984 až 1987 byla pevnost Arad rekonstruována týmem pod vedením Archie Wallse, architekta a odborníka na konzervaci islámských památek. Kvůli zachování autenticity a historické hodnoty byly použity výhradně tradiční materiály vyskytující se i v původní konstrukci, jako například korály, vápno, písek a palmové dřevo.[3][4] Po dokončení prací bylo do části zdi, která směřuje k mezinárodnímu letišti v Bahrajnu, zabudováno osvětlení, které svítí na stavbu během nocí. Návštěvníci mohou navštívit interiér pevnosti, kde se nachází výstava o historii, architektuře a archeologii Bahrajnu. Okolní pozemky byly upraveny a tvoří veřejný park.[5][6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fuerte de Arad na španělské Wikipedii.
↑ abKHALIFA, Shaikha Haya Ali Al; RICE, Michael. Bahrain Through The Ages - the Archaeology. London, New York 2012, Routledge, S. 466–468. ISBN 978-1-136-14178-2.