Akad. soch. Petr Váňa
Akad. soch. Petr Váňa (25. listopadu 2018)
Narození	22. dubna 1965 (59 let) Praha
Alma mater	Akademie výtvarných umění, Praha
Povolání	sochař, kameník a restaurátor
Příbuzní	Tomáš Váňa, bratr
Ocenění	Stříbrná medaile předsedy Senátu (2021) Cena hejtmanky Středočeského kraje (2023)
Webová stránka	https://petrvana.info
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Váňa (* 22. dubna 1965) je český sochař.

Sochařství se začal věnovat ve třinácti letech. Nejdříve jako žák sochaře Jiřího Seiferta a potom sochaře Jindřicha Severy. Vystudoval obor sochařství na střední umělecko-průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích. Roku 1984 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a v roce 1990 školu ukončil.

Zabývá se sochařskou tvorbou při obnově sakrálních staveb, volnou tvorbou, restaurováním uměleckých památek a dalšími projekty. Realizoval řadu kopií barokních soch. Spolupracoval s Lapidáriem Národního muzea, do něhož přestěhoval a restauroval dvě Bendlovy sochy Církevních otců ze štítu kostela sv. Salvátora v pražském Klementinu, jež na místě nahradil vlastními kopiemi, stejně jako sousoší Vzkříšení Krista z nádvoří pražské Lorety.

Od roku 1997 pracoval na obnově mariánského sloupu pro Prahu, kterou se v roce 2020 podařilo dokončit. Souběžně se věnoval i mnoha dalším projektům, z nichž většina je realizována v Česku na veřejně dostupných místech.^[1][2] Řada jeho originálních prací menšího formátu je i v galeriích nebo v soukromých sbírkách.^[3]

V roce 1997 byl Petr Váňa osloven Společností pro obnovu Mariánského sloupu s žádostí o kalkulaci a později i o zhotovení repliky mariánského sloupu pro Staroměstské náměstí v Praze. Postupně se mu projekt tak zalíbil, že na něm s dalšími kolegy – kamenickou hutí (kromě Petra Váni ji tvoří ještě Petr Beneš, Petr Piekarz, Hynek Shejbal a Tomáš Váňa)^[4] – pracovali zadarmo. Tato barokní památka, která byla v listopadu 1918 zničena, byla v červnu 2020 obnovena. V roce 2023 pokračovaly práce čtyř vybraných sochařů na zhotovení soch andělů, pro které jsou připraveny zatím prázdné podstavce; Petr Váňa pracuje ve svém ateliéru v Karlíku na soše anděla srážejícího ďábla kopím, který symbolizuje Moudrost.^[5]

• Vyzdvižení sochy Panny Marie dne 4. června 2020
• 
  Příprava sochy před vyzdvižením
• 
  Poslední úpravy před vyzdvižením sochy
• 
  Detail sochy Panny Marie
• 
  Sochař Petr Váňa umisťuje sochu na vrchol sloupu

Petr Váňa je zakladatelem a prezidentem sochařského symposia, které se od roku 2003 koná v Dobřichovicích. Jsou zváni zajímaví autoři, kteří jednou za dva až tři roky tvoří měsíc v létě sochy. Ty jsou následně další rok umisťovány na chodník Cesta mramoru, který spojuje Dobřichovice a 1 km vzdálený Karlík. V roce 2003 na symposiu Petr Váňa vytvořil sochu Příběh.^[6][7]

Sousoší Géniů, vysekané z pískovce podle modelu zhotoveného sochařem Antonínem Poppem, bylo na vrchol tympanonu nad hlavním průčelím historické budovy Národního muzea osazeno v roce 1889. V roce 2006, ještě před zahájením rekonstrukce muzejní budovy, bylo deinstalováno a v ateliéru Petra Váni následně restaurováno. Po průzkumu bylo rozhodnuto, že pro ochránění originálu sousoší je nejvhodnější vytvořit kopii a originál instalovat v interiéru muzea. To také bylo v roce 2017 realizováno.^[8]

V roce 2011 potápěči ze spolku Willyteam oslovili sochaře Váňu s prosbou o sochu sv. Jana Nepomuckého, která kdysi stávala pod obcí Slapy poblíž břehu Vltavy v místě zatopeném při vybudování Slapské přehrady. Dlouho nebylo jasné, jak bude socha vypadat. Díky neobvyklému požadavku – vytesat kamennou sochu a potopit ji pod vodu – se ale v mysli akademického sochaře začala rýsovat jasná vize. „Je mnoho klasických zpodobnění sv. Jana Nepomuckého, tradičních i netradičních, ale tu hlavní událost jeho života ještě nikdo nezpodobnil. Jde o zázračnou chvíli mezi životem zde a tam, lidé jí říkají smrt a tenhle světec tu zlomovou chvíli prožil pod vodou. Tam skončil proto, že se držel své víry tak dalece, že ho utopili, a tak bych chtěl udělat sochu, jak se drží kříže, svého předmětu víry, a dívá se nahoru, to je vlastně z vody.“ Socha nazvaná Setkání sv. Jana s andělem byla ponořena na dno slapské přehrady v květnu 2012.^[9]

Třímetrový Strom života připomínající kříž byl v roce 2018 umístěn na kopec Vejdoch nad obcí Jámy. Dílo, které má symbolizovat víru v budoucnost i poděkování za vznik vlasti, vytvořil Petr Váňa z božanovského pískovce podle návrhu Jiřího Šikla, starosty Jam, kterého údajně inspiroval jeho vlastní sen.^[10][11]

Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně, Praha, realizace podle návrhu architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta. Posvěcen byl 24. listopadu 2018.^[12]

V březnu 2020 bylo u pěti bytových bloků v Praze na Krejcárku (u Novovysočanské ulice) instalováno sousoší Naděje, Láska a Víra, které Petr Váňa navrhl jako tři velké kamenné plachty z božanovského pískovce.^[13]

Pro interiér kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově vytvořil Petr Váňa, ve spolupráci s profesorem ak. soch. Stanislavem Kolíbalem, soubor liturgických prvků (oltář, ambon, křtitelnice). Navrhl a vytvořil sochu Panny Marie, svatostánek, schránku na oleje, kropenky a konsekrační kříže. Navrhl rovněž vitráž na pravé boční stěně hlavní lodě (Andělé) a vitráže ve dveřích zpovědnic (Kristus a cizoložnice, Lotr po pravici). Realizaci vitráží provedla společnost Jiřička-Coufal. Petr Váňa je rovněž spoluautorem výtvarného řešení skříně varhan, realizátorem je varhanářská dílna Kánský-Brachtl (Krnov).^[14]

• Cesta kamene), Petr Váňa, Virgo 2009
• Socha pod vodou - Setkání sv. Jana Nepomuckého s Andělem, Petr Váňa, Princo International 2012
• Kámen jsem dostal darem, Martina Řehořová, Virgo 2017

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Váňa na Wikimedia Commons
• Sochař Petr Váňa
• Kamenosochařská huť Mariánského sloupu v Praze
• Symposium Cesta mramoru
• Socha pod vodou
• Petr Váňa umisťuje sochu Panny Marie na kopii sloupu. 360° pohled na Mariánský sloup v okamžiku instalace sochy dne 4. června 2020 fotografie: Petr Šálek