Petr Růžička
Narození	9. září 1954 Praha
Úmrtí	27. května 2023 (ve věku 68 let) Cheb
Povolání	tesař
Choť	Lucie Růžička Klempířová (od 2011)
Děti	Albert Růžička * 2011
Rodiče	MUDr. Vlasta Růžičková, roz. Jelínková PhDr. Karel Růžička
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Růžička (9. září 1954 Praha – 27. května 2023 Cheb) byl český tesařský mistr. Byl všestranně nadanou osobností, zaměřoval se zejména na tradiční tesařství. Mnoho specialistů motivoval k citlivému přístupu při řemeslných opravách stavebních památek. Výrazně přispěl k šíření povědomí o významu tradičních řemesel i u širší kulturní veřejnosti^[1] a mládeže.^[2]

Rodiče Petra Růžičky se seznámili na poválečné svazácké brigádě v Ostravě, při stavbě Nové huti Klementa Gottwalda. Tatínek Karel Růžička byl původně vyučený elektrikář. Po válce však během dvou let zrychleně dokončil gymnázium a pak vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Maminka studovala medicínu. Koncem 50. let zahájil otec ještě postgraduální studium, během kterého dojížděl do Sovětského svazu. Po studiích zůstal na filozofické fakultě a pracoval v Historickém ústavu Akademie věd.

V roce 1963 Karel Růžička zasedal v tzv. barnabitské komisi, která měla poněkolikáté posoudit rehabilitace komunistů odsouzených v procesech z 50. let. Historici tak získali možnost seznámit se s materiály, které dokazovaly nezákonnost procesů 50. let.^[3] V roce 1968 Karel Růžička veřejně odsoudil okupaci Československa v roce 1968, což proměnilo život celé rodiny.^[4] Od ledna 1969 nesměl na své pracoviště a pobíral minimální plat. Oba rodiče se pak vzdali členství v komunistické straně.^[3]

V této situaci nastoupil Petr Růžička roku 1970 na SUPŠ na Žižkově náměstí v Praze, kde vystudoval obor nábytkářství.

Koncem 70. let uvažoval o podpisu Charty 77, otec mu to ale rozmluvil. Brzy poté se Růžička rozhodl emigrovat. Legálně s kamarádem odjel do Jugoslávie, kde získali tranzitní víza do Rakouska. U Salzburgu překročili hranice do Západního Německa. Zažádali o azyl, ale pak si Petr emigraci rozmyslel a vrátil se na hranice. Po návratu do Prahy s ním úřady zahájily trestní řízení pro úmyslné opuštění republiky. Pak však věc utichla. „Otec se musel hodně poklonit, aby mě z toho dostal,“ soudil Růžička.^[3] Krátce se v 80. letech pokoušel věnovat ve volném čase vodní turistice a vedl oddíl v ÚSMT při ÚDPM JF Praha i s ještě kratší epizodou správce loděnice ÚSMT v Podolí, kde již začínal s dřevařskými pracemi.

Od roku 1990 se věnoval tesařství. Záhy se specializoval na rekonstrukce historických krovů a postupně se stal vůdčím znalcem historických řemeslných postupů.

• Kostel svatého Petra a Pavla ve Volenicích na Strakonicku, oprava barokní věžní báně^[5]
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích na Jindřichohradecku, oprava věžního krovu^[6]
• Výroba funkční repliky dřevěného beranidla a jeho použití při pilotáži roštu v náhonu Dolského mlýna (k. ú. Kamenická Stráň); 2008.
• Hrad Krakovec, most přes šíjový příkop^[7]
• Hrad Karlštejn, stropní konstrukce
• Hrad Kost, lešení a tesařské práce při opravě Velké věže.^[8]
• Hrad Točník, královský palác, oprava krovu.^[9]
• Dřevěný závěsný klecový jeřáb poháněný poběžnými koly (byl využit při rekonstrukcích několika památek a v současné době je dostupný v expozici Centra stavitelského dědictví v Plasech, součásti Národního technického muzea)
  • Pražský hrad^[10]
  • Hrad Točník^[11]
  • Výměna soch na východním průčelí Staroměstské mostecké věže^[12]
  • Hrad Kost^[13]
• Jakobínka, válcová věž Horního hradu v Rožmberku nad Vltavou (koncepce a tesařské práce na stavebním lešení, využití šlapacího jeřábu podle Filippa Brunelleschi)^[14]
• Hradec Králové, Bílá věž, zvonová stolice a další prvky; spolupráce – 2014.
• Vyzdvižení zvonu na věž kostela svatého Prokopa v areálu Sázavského kláštera, Sázava
• Kostel svatého Jakuba Staršího, Kutná Hora, vyzdvižení zvonu Jakub Maria do věže kostela dne 7. října 2017.^[15][16]
• Zámek Pardubice, muzeum, konzervace pernštejnské truhly.^[17]

• titul Nositel tradice lidových řemesel (2022)^[4]

• RŮŽIČKA, Petr; MLÁZOVSKÝ, Vít. Konstrukce: experimentální stavba mostu k hradu Krakovci: výzkumné, vzdělávací a historické souvislosti. Ad architektura. 2005, roč. 1, čís. 0, s. 94–97. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISSN 1801-5255.  Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
• BLÁHA, Jiří; RŮŽIČKA, Petr. Trasologický rozbor dřevěných prvků roubené polygonální stodoly usedlosti čp. 97 v Čisté. In: KMOŠEK, Jiří; KŘENKOVÁ, Zuzana; BRYOL, Radek. Průzkum a dokumentace památek lidové architektury. Rožnov pod Radhoštěm: Sebranice: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm: Spolek archaických nadšenců, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-87210-56-7. S. 172–189.

• 
  Most na hrad Krakovec, 2005
• 
  Stavba Babylónské věže, ilustrace z Bible Václava IV. z let 1390-1400, která zobrazuje stavební technologii konce 14. století.
• 
  Jeřáb podle Bible Václava IV. na Pražském hradě v roce 2006.
• 
  Použití jeřábu při opravách Královského paláce na hradě Točníku v roce 2007.
• 
  Použití jeřábu při opravách věže hradu Kost v roce 2011.
• 
  Jeřáb podle Filippa Brunelleschi na věži Jakobínka, hrad Rožmberk, 2018.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Růžička na Wikimedia Commons
• web Ars Tignaria ► Archiv.
• Duše K: rozhovor Jaroslava Duška s projektantem V. Mlázovským a tesařem P. Růžičkou (20170305; AUDIO) https://www.youtube.com/watch?v=ZiAEjCzi1zo