Otec Petra Breuera byl nožíř a základy řemesla tedy musel získat u jiného místního řemeslníka. Jak bylo obvyklé, putoval v mládí po jiných městech a roku 1492 je uváděn jako tovaryš ve Würzburgu, kde se pravděpodobně učil u Tilmana Riemenschneidera. Roku 1494 pobýval krátce v Ulmu, pravděpodobně u Gregora Erharta. Roku 1498 se vrátil do Cvikova, stal se místním občanem a založil zde vlastní dílnu (1504). Koupil si dům a oženil se s Barbarou Rudel, se kterou měl tři děti. Cvikov v té době prožíval díky objevu ložisek rud prudký rozvoj a žilo zde více lidí než v Drážďanech. Náboženská reformace ho po roce 1521 připravila o zakázky pro církev a ocitl se ve finanční tísni. Zemřel v naprosté chudobě v 69 letech.
Dílo
Nejlepší řezbářská díla vytvořil v letech 1497–1502. Jeho nejznámějším mistrovským dílem je Oplakávání Krista v Marienkirche Cvikov z roku 1502.[1]
Po roce 1504, kdy dostal občanství ve Cvikově, si zřídil vlastní dílnu, kde zaměstnával také malíře deskových obrazů. Jeho dílna dodala asi 33 kompletních oltářů do menších venkovských kostelů a celkem je dokumentováno více než 200 jednotlivých prací Petera Breuera.
Známá díla
1497 Oltář kostela Steinsdorf bei Plauen
Figury z oltáře Nikolaikirche ve Cvikově (nyní v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Lipsku)
Bolestný Kristus, Stadt- und Bergbaumuseum Freiberg
Odpočívající Kristus, Schloßbergmuseum v Saské Kamenici
1506 sv. Kryštof a sv. Jan Křtitel, anenský oltář v Lugau/Erzgebirge, dnes Schloßbergmuseum v Saské Kamenici
Ukřižování, Johanniskirche, Saská Kamenice
1500 Oltář z Hirschfeldu, dnes v Orangerie Gera
Oltář ze Sölmitz, Muzeum města Gera
Oltář kostela St. Laurentius, Culitzsch
Oltář, Salvatorkirche, Weißbach;
Oltář kostela "Zu den drei Marien" ve Wildenfelsu (obec Hartensdorf)
Pět postav světců v St. Rochus Kirche Wildenfels (obec Schönau)
1504 výjimečně dobře zacovalý křídlový oltář ve farním kostele Hartha-Nauhain
Oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie z Cranzahlu
Křídlový oltář v St.-Jacobus-Kirche, Mülsen
1506, Křídlový oltář z kostela St. Barbara Lichtentanne
1521 Křídlový oltář z kostela Erlbach-Kirchberg, nyní v Stadt- und Bergbaumuseum, Freiberg
Odkazy
Reference
↑ PETER BREUER BEWEINUNG CHRISTI VESPERBILD DES ZWICKAUER DOMES ST. MARIEN. www.pbgym.de [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
článek byl přeložen z německé (Peter Breuer (Bildschnitzer)) a francouzské (Peter Breuer (1472–1541)) Wikipedie za použití údajů z NDB a Externích odkazů.
Literatura
Susan Ebert: Peter Breuer – ein bedeutender sächsischer Bildschnitzer der Spätgotik. Beier & Beran, Langenweißbach 2004, ISBN3-930036-93-2
Gisa Bär et al., Neues vom Zwickauer Bildschnitzer Peter Breuer. Der kleine sakrale Kunstführer 8, hrsg. von der Altenburger Akademie, Evangelische Erwachsenenbildung, Altenburg-Langenweißbach-Neumark 2004
Günter Hummel: Die Röthenbacher Dorfkirche und ihr Flügelaltar von Peter Breuer, in: Das Vogtland-Jahrbuch 2003, 20. Jg. (Plauen 2003) 141-146
Günter Hummel: Beziehungen des Zwickauer Bildschnitzers Peter Breuer zum Altenburger Land, in: P. Sachenbacher, R. Einicke, H.-J. Beier, Tegkwitz und das Altenburger Land im Mittelalter, BFO 1, s. 143-148
Günter Hummel: Neues von Peter Breuer aus dem Vogtländischen, in: Das Vogtland-Jahrbuch 1996, 13. Jg. (Plauen 1996) 128-133
Walter Hentschel: Breuer, Peter. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 2, Duncker & Humblot, Berlin 1955, ISBN3-428-00183-4, S. 607
Otto Riedel: Der Bildschnitzer von Zwickau. (Aus dem Leben Peter Breuers), Herbert Reich Evangelischer Verlag, Hamburg-Volksdorf 1953, III-18-127-50000-53-53
Otto Riedel: Der Bildschnitzer von Zwickau. Matthes, Leipzig 1920