PROFILPELAJAR.COM

Petar Živković
Петар Живковић
Petar Živković; Петар Живковић
předseda vlády; Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
	Ve funkci:; 6. leden 1929 – 3. říjen 1929
Předchůdce	Anton Korošec
předseda vlády; Království Jugoslávie
	Ve funkci:; 3. říjen 1929 – 4. dubna 1932
Nástupce	Vojislav Marinković
Stranická příslušnost
Členství	Jugoslávská radikální selská demokracie
Narození	1. leden 1879; Negotin, Srbské knížectví
Úmrtí	3. únor 1947; Paříž, Francie
Místo pohřbení	Bělehradský nový hřbitov
Alma mater	Bělehradská univerzita
Profese	politik a voják
Náboženství	Srbská pravoslavná církev
Ocenění	velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Commons	Petar Živković
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petar Živković, cyrilicí Петар Живковић (1. ledna 1879^[1] - 3. února 1947^[2]) byl srbský generál a první jugoslávský premiér.

Život a související politická činnost

Živković se narodil v nuzných sociálních poměrech, a tak jako mnoho mladíků své doby hledal jistý zdroj příjmů ve vojenské službě. Po skončení střední školy v Zaječaru nastoupil v roce 1897 na vojenskou akademii, kterou dokončil v roce 1899.^[3] Jako poručík kavalerie sloužil tři roky v Niši.^[3] Na jaře 1903 propukly v Srbsku silné nepokoje, které byly důsledkem dlouhotrvajícího varu napříč celou srbskou společností.^[4] V noci z 28. na 29. května 1903 zavraždila spiklenecká skupina důstojníků, v níž byl i mladý Živković, krále Alexandra Obrenoviće a jeho manželku českého původu Dragu Mašínovou.^[4] Později se Živković zapojil do skupiny Bílá ruka.^[1] Bílá ruka se vyprofilovala jako uskupení proti protidemokratické, protiliberální a nacionalisticky laděné organizaci Černá ruka, která se počátkem roku 1914 pokusila zákulisními tahy sesadit premiéra Nikolu Pašiće.^[5]

V roce 1916 se tehdejší regent (a pozdější král) Alexandr I. Karađorđević opřel o premiéra Pašiće a Živkovićovu organizaci Bílá ruka a ve vykonstruovaném Soluňském procesu se zbavil hlavních představitelů Černé ruky.^[6] Po smrti krále Petra v roce 1921 jmenoval nový král Alexandr Živkoviće ministrem obrany.^[3] Jelikož se proti Živkovićovi začala formovat opozice, rozhodl se panovník v roce 1926 Živkoviće penzionovat, ale na poslední chvíli si Alexandr tento nápad rozmyslel.^[3]

Po nastolení diktatury šestého ledna se dosavadní velitel královské gardy a Alexandrův adjutant generál Živković stal předsedou vlády. Období, kdy byl premiérem a ministrem vnitra, se neslo ve znamení nastolení královské diktatury, omezení politické soutěže a budování unitárního státu, což bylo v říjnu 1929 podtrženo změnou názvu země na Jugoslávii.^[7]

V listopadu 1931 se uskutečnily volby, které vyhrála vládní kandidátka.^[8] Alexandr se pokusil ukončit provizorium po nastolení diktatury a k podpoře vlády přesvědčit i některé představitele opozice.^[8] V dubnu 1932 Alexandr vrátil Živkoviće do armády a premiérskou funkci převzal Vojislav Marinković.^[8]

Po pádu Jugoslávie v dubnu 1941 opustil Živković zemi a v roce 1943 se stal členem jugoslávské exilové vlády.^[1] Po druhé světové válce byl v roce 1946 Živković souzen v nepřítomnosti v procesu s Dražou Mihailovićem a byl odsouzen k trestu smrti.^[3] Zemřel 3. února 1947 v pařížském exilu.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Encyclopædia Britannica. Petar Živković: prime minister of Yugoslavia [online]. C2009 [cit. 2009-09-21]. [online]. (anglicky)
↑ ^a ^b Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-09-04]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Aleksandar. Petar Živković: 1879-1947 [online]. C1999-2009 [cit. 2009-09-21]. Dostupné online. (srbsky)
↑ ^a ^b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 279.
↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 290.
↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 375.
↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 417–422.
↑ ^a ^b ^c ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 422.

Související články

Seznam premiérů Jugoslávie

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petar Živković na Wikimedia Commons
(srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-09-21]. [online] pořízeném dne 2020-11-29. (srbsky)