Na Willenbergově vedutě (1602) vpravo dole, vlevo od věže záchodový přístavek
Byla součástí středověkého hradebního systému města, přiléhala k jihozápadnímu rohu budovy dominikánského konventu.[2] Vzdálenost mezi vnitřní (hlavní) a vnější hradební zdí byla v těchto místech minimální, takže věž zúžený parkán zcela vyplňovala. Je zachycena na Willenbergově vedutě z roku 1602. V této době vedl přízemím věže klenutý průchod, který umožňoval pohyb parkánem.[1] Vrchol kryla barokní prejzová střecha.[1] V blízkosti věže ze západního průčelí budovy konventu do parkánu vystupoval patrně záchodový přístavek, který mohl vzniknout přestavbou další hradební věže.[2] Vyobrazena je i na olejomalbě Panny Marie Budějovické s vedutou Českých Budějovic z roku 1677. V roce 1709 uvádějí historické prameny „zřícení neudržované hradební věže u budovy konventu“, které vedlo dominikány k žádosti o užívání věže náhradou za její rekonstrukci.[2]Johann Christoph Winkler na vedutě kláštera z roku 1774 věž uvádí pod označením Pergula[pozn. 1] (písmeno „L“).[4] Společně s Klínovitou baštou ji na fotografii pořízené kolem roku 1890 zachytil českobudějovický fotograf Ferdinand Künzl.[2] Zanikla na konci 19. století.[1]
Na Wussinově vedutě požáru 1641 (1664)
Na Winklerově vedutě (1774) pod „L“
Na snímku F. Künzla s Klínovitou baštou (1890)
Odkazy
Poznámky
↑Latinské slovo pergula bylo později převzaté do italštiny jako pergola s významem zahradní stavby, původně označovalo stavbu s přečnívající střechou[3]
