Perfekcionismus (nesprávně perfekcionalismus[1]) je v psychologii širokým osobnostním rysem charakterizovaným zájmem člověka o touhu po bezchybnosti a dokonalosti a je doprovázen kritickým sebehodnocením a obavami ohledně hodnocení ostatních.[2][3]
Vlastnost je zkoumána jako multidimenzionální a mnohovrstevná osobnostní charakteristika.
Charakteristika
Podle slovníkové definice je perfekcionista nebo perfekcionistka osoba, která má (někdy nadměrnou) potřebu dokonalosti, bezchybnosti, perfektnosti.[4][5]
Významově související pojmy jsou hnidopich, pečlivka, pedant, puntičkář.
Perfekcionisté se nutkavě a vytrvale upínají k nedosažitelným cílům. Svou sebehodnotu měří produktivitou a úspěchy do té míry, že některé tendence dokonce vedou k odvádění pozornosti od jiných oblastí života.[6]
Perfekcionisté sami sebe nutí k dosahování nereálných cílů, což nevyhnutelně vede ke zklamání. Bývají přísnými kritiky sebe sama, své práce a své neschopnosti plnit svá vlastní očekávání.
Melancholik, jeden ze čtyř druhů temperamentu, má údajně silný sklon k perfekcionismu, velmi mnoho pozornosti věnuje přípravě, a naopak nemá rád finální akci. Podobně se projevují INTJ (Introversion, iNtuition, Thinking, Judgment) a INFJ (Introversion, iNtuition, Feeling, Judgment), osobnostní typy podle MBTI. V umění má tendenci k přepjatosti a perfekcionismu životní strategie označovaná jako R-kultura. Workoholici svým perfekcionismem prý často rozčilují ostatní. Charakteristickým znakem anankastické poruchy osobnosti (F60.5) je také perfekcionismus, ve smyslu nezdravého zabývání se detaily na úkor efektivity. Perfekcionismus je zmíněn u narcismu, mentální anorexie, Aspergerova syndromu a dalších poruch.
Osobnosti
Za perfekcionisty byly nebo jsou označovány i některé známé osobnosti
Klavírista Jan Šimandl se pod tíhou perfekcionismu vzdal kariéry a přestal veřejně vystupovat. O perfekcionismu a z něj vyplývající nesnesitelné trémě mluví jako o hlavním důvodu pro toto rozhodnutí.[9]
↑STOEBER, Joachim; CHILDS, JULIAN H. The Assessment of Self-Oriented and Socially Prescribed Perfectionism: Subscales Make a Difference. Journal of Personality Assessment. 2010, s. 577–585. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3. listopadu 2018. DOI10.1080/00223891.2010.513306. PMID20954059. S2CID1241506.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑FLETT, G. L.; HEWITT, P. L. Perfectionism. Washington, DC: American Psychological Association, 2002. S. 5–31.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PARKER, W. D.; ADKINS, K. K. Perfectionism and the gifted. Roeper Review. 1995, s. 173–176. DOI10.1080/02783199509553653.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Kubrick FAQ Part 4 [online]. Visual-memory.co.uk, 22 February 2002 [cit. 2011-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 May 2013.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KADEŘÁBKOVÁ, Milada. Klára Issová otevřeně o emocích i terapiích: Perfekcionismus je neúcta k sobě samé. Flowee [online]. 2023-10-10 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online.
↑JADRNÁ, Anna. Tréma byla nesnesitelná, vysvětluje konec na pódiu ‚výjimečný‘ klavírista. Pomohla mu až online videa. iROZHLAS [online]. 2023-08-26 [cit. 2024-07-27]. Dostupné online.
Literatura
BONELLI, Raphael M. Perfektionismus. [s.l.]: Omega, 2017. 248 s. ISBN978-80-7390-440-1.
EGRIOVÁ, Simona. Perfekcionismus a stres. Plzeň, 2016. Bakalářská práce. Západočeská univerzita. Vedoucí práce Václav Holeček. Dostupné online.
WARDETZKI, Bärbel. Věčná touha po uznání: Perfekcionismus narcistních žen. Praha: Portál, 2020. 248 s. ISBN978-80-262-1672-8.