Pelargonie[1] (Pelargonium) je rod jednoletých nebo vytrvalých rostlin, bylin až polokeřů nebo keřů obsahující asi 240–300 druhů zahrnutých v čeledi kakostovité (Geraniaceae), které lze nalézt většinou v tropických a subtropických oblastech, především v jižní Africe. Pelargonie je používána jako okrasná květina, ale také ve voňavkářství, jako léčivá a barvířská rostlina, či k ochucení pokrmů.[2]
Popis
Kmínky nebo stonky ztlustlé, ochlupené nebo drobně pýřité, často lepkavé. Listy vstřícné nebo střídavé, vonné, obvykle dlanité. Květenství sestavené v nepravý okolík či okoličnatý vrcholík.[zdroj?]
První pěstovaný druh pelargonie byla Pelargonium triste, původem z Jižní Afriky. Byla zřejmě určena pro botanickou zahradu v Leidenu a přivezena v roce 1600 na lodi. V roce 1631, anglický zahradník, John Tradescant, koupil semena od René Morina v Paříži a přivezl rostlinu do Anglie. Název Pelargonium použil Johannes Burman v roce 1738, z řečtinyπελαργός, pelargós, čáp, protože část květiny vypadá jako čapí zobák.[zdroj?]
Použití
Pelargonium peltatum L.
V Česku jsou jako okrasné rostliny převážně pěstovány křížence a kultivary pelargonie páskaté (Pelargonium zonale) tvořící nápadná barevná kulovitá květenství, vzácněji kultivary pelargonie velkokvěté (Pelargonium grandiflorum) zvané též „anglický muškát“ a kultivary pelargonie štítnaté (Pelargonium peltatum) známé také jako „převislé muškáty“.
Kříženci pelargonie páskaté (P.zonale) jsou v jiných zemích označovány Pelargonium × hortorum (-„pelargonie zahradní“) nebo „Pelargonium Zonal Group“. Pelargonie (P.zonale) byly v ČR velmi často pěstovány za okny vesnických domků, byly téměř nezbytnou ozdobou.[5] Méně často jsou pelargonie pěstovány na záhonech jako výrazný doplněk letničkových výsadeb. V druhé polovině dvacátého století byly pelargonie široce oblíbeny jako balkonová rostlina ve většině bytů panelových domů. Oba druhy nejpěstovanější pelargonie nesnáší zimní chladna a při přezimování v podmínkách domácností obvykle dlouhodobě nevydrží. Lze je přezimovat pouze v chladných světlých mrazuprostých místnostech (sklenících, oranžeriích). Vzhledem k ceně a chorobám pelargonie často nahrazují levnější letničky nebo odolnější a bohatě kvetoucí surfinie.[zdroj?]
Někdy jsou rostliny rodu pelargonie v domácnostech pěstovány jako léčivo nebo odpuzovač hmyzu.[6][7]
Některé druhy pelargonií, jako například P. graveolens hrají důležitou roli při výrobě vůní. Existují pelargonie, které voní po citrusech, mátě, nebo různém ovoci, druhy s růžovou vůní obsahující geraniol jsou komerčně nejvíce důležité.[zdroj?]
Pěstování
Převislé pelargonie, Praha, Malá Strana
Muškát je víceletá rostlina. Množí se řízkováním, které bývá často prováděno v srpnu nebo běžně i červenci až říjnu , ale také úspěšně v předjaří (únor-březen). Vzácněji se pelargonie množí také semeny, výsevem v prosinci. Během pěstování je třeba rostliny přiměřeně zalévat a přihnojovat. Pěstované druhy pelargonie kvetou obvykle od května do září, avšak některé druhy kvetou celý rok. Muškáty trpí mnoha chorobami, především virózami a houbovými chorobami ale zcela běžné je i napadení škůdci a fyziologické choroby z nedostatku živin. Na jaře a na podzim mohou namrzat, v létě někdy trpí úpalem a suchem nebo přelitím.[zdroj?]
Stanoviště
Pěstované pelargonie obvykle preferují slunečné nebo světlé místo, nicméně například Pelargonium grandiflorum slunečné místo, nebo přímé slunce vyloženě nesnáší, avšak preferuje světlé stanoviště. K přezimování je vhodná světlá mrazuprostá místnost. Půdy mají být živné, humózní a spíše propustné, pelargonie nesnáší přemokření.[8]
Teploty
Pěstované pelargonie obvykle preferují během vegetace teploty okolo 20 °C[8] ačkoliv snášejí bez i vyšší teploty. Výjimkou je například Pelargonium grandiflorum, které potřebuje teploty kolem 10 °C. Vlivem náhlého přechodu do chladu pelargoniím mohou někdy zčervenat listy, nebo listy zvadnou a zcela opadají. Pelargonie nesmí namrznout, i lehký mrazík rostliny značně poškodí. Proto je třeba je v polovině května (tří zmrzlí muži – Servác, Pankrác a Bonifác) sledovat teploty a skrývat, nebo chránit výsadby před mrazem, nebo rostliny raději vysadit až po „zmrzlých“.[zdroj?]
Hnojení
V prodeji jsou specializované přípravky, lze ale použít běžné komplexní hnojiva. Je vhodné přihnojovat hnojivy s obsahem fosforu. Přihnojování hnojivy s obsahem draslíku (síran draselná, draselná sůl) v září a říjnu je vhodné jako příprava na přezimování.[zdroj?]
Přezimování
Jednoletá rostlina nekvete tak bohatě, jak víceletá pelargonie. K přezimování běžně pěstovaných druhů pelargonie je vhodné zvolit teploty 12 až 15 °C. Ideální teploty pro přezimování Pelargonium grandiflorum jsou 8–10 °C. Koncem srpna je vhodné ukončit používání hnojiv s obsahem dusíku a omezit zálivku.[9]
.jpg)
