Pavol Kalinaj (14. července 1915, Bijacovce – 17. února 1951, Bratislava[1]) pracovník Místního velitelství Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě a oběť komunismu, popraven za vyzvědačství a ohrožení obrany republiky.
Život
Pavol Kalinaj se narodil v Bijacovcích, okres Levoča. V roce 1937 narukoval na vojenskou prezenční službu do Opavy. Dvakrát byl raněn v bojích a v roce 1940 sloužil jako četař na Vrchním velitelství policie v Bratislavě. Odtud ho propustili jako nespolehlivého v roce 1942, kvůli odůvodněnému podezření z ukrývání židovského obyvatelstva.
Později pracoval v kanceláři Místního velitelství Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě, kde se setkal s Bernardem Jaska a pomáhal získávat informace o perzekuci katolické církve.
17. února 1951 ve 4:55 ráno Bernarda Jaška a Pavla Kalinaja popravili na nádvoří soudního vězení v Bratislavě.
Dne 30. listopadu 1990 byli rehabilitováni rozsudkem Vyššího vojenského soudu v Trenčíně a 16. června 2004 jim prezident republiky udělil Řád Ľudovíta Štúra III. třídy in memoriam.
V roce 2012 vznikl o Pavlovi Kalinajovi a o jeho kolegovi Bernardu Jaškovi dokumentární film 22 hlav Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine..
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavol Kalinaj na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
