Paseka (německy Schwand[1]) je zaniklá osada, dříve část obce Březová v okrese Sokolov. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 700 m ve svahu nad levým břehem Rychnovského potoka v severozápadní části Slavkovského lesa, přibližně 2 km VJV od Březové. Německé pojmenovaní vyjadřovalo místo vyklučeného lesy, tedy paseku. Český název dostala osada v roce 1947.[2]
Paseka (Paseka u Březové) je také název katastrálního území o rozloze 2,69 km2.[3]
Historie
Nejstarší písemný zápis o osadě se objevuje v roce 1454 v seznamu leuchtenberských lén. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 je v osadě uváděno osm hospodářů. Osada tehdy spadala do loketského panství a v roce 1553 přešla do držení Šliků. Po bitvě na Bílé hoře byly majetky Šlikům zabaveny a v roce 1625 osadu od fiskusu odkoupili Nosticové, kteří tehdy sídlili na sokolovském zámku. V roce 1847 se v osadě uvádí 13 domů s 92 obyvateli, v roce 1898 13 domů s 81 obyvateli. Obec však nebyla nikdy samostatná, v letech 1850 až 1945 spadala pod obec Lobzy. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a do vyprázdněné osady už nepřišli noví přistěhovalci, ale jen vojáci.[pozn. 1]
Osud osady byl zpečetěn v roce 1947, když v průběhu roku 1947 začala armáda ve Slavkovském lese s obsazováním území, které hodlala využít pro vojenské účely, aniž by vyčkala rozhodnutí tehdejší vlády.[4]
Osada se octla na území nově vzniklého Vojenského výcvikového prostoru Prameny a v letech 1947 až 1953 byl obyvatelstvu umožněn přístup pouze na zvláštní povolení. Veškeré domy byly armádou zničeny a jejich zbytky pohltila během dalších let příroda.[5]
Dnes bývalou osadu Paseky, kromě několika zavalených kamenných sklepů, připomíná památný strom Pasecká lípa, který roste přibližně ve středu bývalé osady a památný strom Lípa na Paseckém vrchu na pastvinách nad zaniklou osadou.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 68 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[6]
Vývoj počtu obyvatel Paseky[2][7][4]
| Rok
|
1847
|
1869
|
1898
|
1930
|
2011
|
| Počet obyvatel
|
92
|
79
|
92
|
73
|
0
|
Odkazy
Poznámky
- ↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.
Reference
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ a b BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 57.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-29.
- ↑ a b JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 352–354.
- ↑ TOMÍČEK, Rudolf. Historie Vojenského ujezdu Prameny. Sokolov: Krajské museum Sokolov, 2006. ISBN 80-86630-09-9. S. 46,66,162.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Schwand. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 240.
- ↑ Statistický lexikon obcí. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
| Části města Březová |
|
| Části obce | |
|
| Ostatní | |
.jpg)
