Hlavními výhodami mlýna poháněného parním strojem oproti vodním nebo větrným mlýnům jsou především nezávislost na přítomnosti a stavu vody či příznivém větru, tehdy hlavních přírodních zdrojůenergie, větší a stabilnější výkonnost stroje.
Historie
První strojní jádra do parních mlýnů vyráběla již společnost Boulton & Watt, ve které figuroval vynálezce parního stroje James Watt. Do roku 1800 jich firma vyrobila přes 300, jejich výkon se pohyboval mezi 5 a 10 koňskými silami. V Londýně byl první parní mlýn Albion Flour Mill na mouku byl otevřen roku 1790, hned rok nato ovšem vyhořel. Pára se pak ve 2. polovině 19. století postupně v zemích v průmyslovém rozvoji stala hlavní pohonnou silou pro provoz mlýnů. Celá řada vodních či větrných mlýnů byla přestavována na parní provoz, nové parní mlýnské provozy byly schopny několikanásobně převýšit produkci surovin mletých s pomocí přírodních živlů, a často tak likvidovaly lokální konkurenci
Ve 2. čtvrtině 20. století začal parní mlýnský pohon zaostávat, především pro nutnost přísunu velkého množství paliva (nejčastěji uhlí) a začal být nahrazován vybavením mlýna elektromotorem.