Pardubické panství byla historická správní jednotka v Chrudimském kraji, spadající pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu). Pardubice byly největším panstvím v Chrudimském kraji.

• ? – 1321 Puta z Dubé po něm zdědil jeho synové^[1][2]
• 1321 – ? Hynek Hajman a Hynek Hlaváč z Pardubic^[1][2]
• okolo r. 1332 Arnošt z Hostýně po něm zdědil jeho synové^[1][2]
• okolo r. 1342 Arnošt z Pardubic (+1364), Bohuš, Vilém a Smil^[1][2]
• okolo r. 1384 Smil Flaška z Pardubic^[1][2]
• 1391 – 1405 Hanuš z Milheimu^[1][2]
• ? – 1427 Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad^[3]
• 1427 – ? Jan Hlaváč z Ronova a z Mitrova^[3]
• 1436 – 1438 Diviš Bořek z Miletínka správu města Pardubic svěřil svému bratru Vaňkovi z Miletínka.^[4]
• 1438 – 1461 po smrti Diviš Bořek z Miletínka, dědí panství jeho synové Petr, Jan a Soběslav Pardubice s příslušenstvím ponechány Vaňkovi z Miletínka^[4]
• 1461 – 1486 Po smrti Vaňka z Miletínka jsou Pardubice přenechány jeho synovi Jiříkovi z Pardubic, který je zadlužil.^[4]
• 1486 – 1491 věřitelé Jiříka z Pardubic Zdeslav Jeník z Mečkova spolu s Jindř. st. z Minsterberka prodali zboží zdejší panu Vilémovi z Pernšteina r .1491^[3]
• 1491 – 1521 Vilém z Pernštejna^[3]
• 1521 – 1534 Vojtěch z Pernštejna^[4]
• 1534 – 1548 Jan IV. z Pernštejna^[4]
• 1548 – 1560 Jaroslav z Pernštejna^[1]
• 21.3.1560 Koupil panství císař Ferdinand I.. Pardubice se staly komorním panstvím a tím zůstaly až do moderní doby.^[1]

• 1491 Vilém z Pernštejna koupil panství kunětickohorské s městečkem Bohdaneč.
• 1491 získal právo výplaty jezbořického statku.
• 1491 zastavený statek býv.kláštera sezemického,
• 1495 Připojen statek Vysoké Chvojno,
• 1497 Připojen Semín,
• 1506–1508 Připojeny Dašice, Holice, Býšť,
• 1510 Připojen Týnec nad Labem,
• 11.9.1518 Připojeno k panství město Přelouč s několika okolními vesnicemi.^[2]

(místa v panství Pardubickém z roku 1654, uvedená v berní rule)