Papírmaš, papírová masa je směs drceného papíru, vody a lepidla, která se po vytvarování lije do forem a suší se.

Tradiční metoda výroby papírmaše spočívá v použití vody a mouky či jiné škroboviny, z nichž vznikne krémovitá kaše, která se smíchá s rozvařeným či rozmáčeným papírem. Místo mouky lze použít i jiná vhodná vodou ředitelná lepidla. Přidáním hřebíčkového oleje, soli či jiných přísad se snižuje riziko vzniku plísně.

Jako první začali papírmaš používat Číňané v období dynastie Chan kolem roku 200 př. n. l., krátce po vynálezu výroby papíru. Používali tuto techniku ke zhotovování například válečnických helem, kazet na zrcadla, tabatěrek či obřadních masek.

Ve starověkém Egyptě se z kartonáže – z vrstev plátna nebo papyru pokrytých sádrou – často zhotovovaly rakve a posmrtné masky.

V Persii se papírmaš používal především k výrobě malovaných krabiček, podnosů a pouzder. V Japonsku a v Číně se z něj vyráběl i vrstvený papír. V Japonsku a v Indii sloužil též ke zdobení brnění a štítů.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Papier-mâché na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu papírmaš na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.