Pappos z Alexandrie (řečtina: Πάππος ὁ Ἀλεξανδρεύς) byl řecký matematik a astronom 4. století, poslední významný matematik starověku. Je známý především díky svému dílu Συναγωγή (Synagogé – sbírka) a Pappově větě.

O Pappově životě je známo jen velmi málo, jisté je jen to, že roku 320 pozoroval zatmění Slunce v Alexandrii, kde byl patrně učitelem. Údaje rukopisů o jeho životě si protiřečí, moderní badatelé předpokládají, že se narodil kolem roku 290 a zemřel kolem 350. Jeho syn se jmenoval Harmodora.

• Hlavní dílo jsou "Matematické sbírky" (Mathematicae collectiones, řecky Synagógé), což je hlavní pramen našich vědomostí o starověké geometrii. Je to komentovaná sbírka starších výsledků, doplněná o vlastní Pappovy. Obsahuje například věty o involucích, o kuželosečkách nebo tzv. Guldinovy věty. Z původních osmi knih se však první a část druhé ztratila.
• Kromě toho napsal komentáře, například k Eukleidovi a k Ptolemaiovu Almagestu, zeměpisné práce a snad i další.

Nejznámější je Pappova věta, zobecněná Pascalem, což je základní věta projektivní geometrie. Pappos také zkoumal zajímavé vlastnosti tzv. Pappova řetězce – posloupnosti kružnic, vepsaných do arbelu.

• Ottův slovník naučný, heslo Pappos. Sv. 19, str. 189

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pappos z Alexandrie na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pappos v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (anglicky)
• Pappus, Enc. Britannica
• "Pappus", Columbia Electronic Encyclopedia.
• Pappova věta na MathPages
• Pappos na MacTutor
• Pappův komentář k Eukleidovi