Pappos z Alexandrie (řečtina: Πάππος ὁ Ἀλεξανδρεύς) byl řecký matematik a astronom 4. století, poslední významný matematik starověku. Je známý především díky svému dílu Συναγωγή (Synagogé – sbírka) a Pappově větě.
Život
O Pappově životě je známo jen velmi málo, jisté je jen to, že roku 320 pozoroval zatmění Slunce v Alexandrii, kde byl patrně učitelem. Údaje rukopisů o jeho životě si protiřečí, moderní badatelé předpokládají, že se narodil kolem roku 290 a zemřel kolem 350. Jeho syn se jmenoval Harmodora.
Dílo
Hlavní dílo jsou "Matematické sbírky" (Mathematicae collectiones, řecky Synagógé), což je hlavní pramen našich vědomostí o starověké geometrii. Je to komentovaná sbírka starších výsledků, doplněná o vlastní Pappovy. Obsahuje například věty o involucích, o kuželosečkách nebo tzv. Guldinovy věty. Z původních osmi knih se však první a část druhé ztratila.
Kromě toho napsal komentáře, například k Eukleidovi a k PtolemaiovuAlmagestu, zeměpisné práce a snad i další.
Výsledky
Nejznámější je Pappova věta, zobecněná Pascalem, což je základní věta projektivní geometrie. Pappos také zkoumal zajímavé vlastnosti tzv. Pappova řetězce – posloupnosti kružnic, vepsaných do arbelu.
Odkazy
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Pappos. Sv. 19, str. 189