Boží muka po rekonstrukci v roce 2010Boží muka (před rekonstrukcí) a památné lípy Na Vrších"Hřeben" Vrše, na kterém rostou přerovské památné lípy (v pravém lesíku).
Ochrana stromů byla vyhlášena v roce 2005 odborem životního prostředí městského úřadu v Lysé nad Labem. Obvod kmene jednotlivých stromů byl v době vyhlašování 233, 275, 109 a 198 cm, výška od 13 do 18 metrů. Stáří tří lip se odhaduje na 120 let, jeden strom byl pravděpodobně dosazen později.
Lípy Na Vrších byly prohlášeny za památné z těchto důvodů:
velikost dřeviny,
domácí druh, který napomáhá utvářet ráz krajiny poškozené intenzivním zemědělstvím,
Celková výška této pískovcové stavby je 332 cm. Na základové desce o rozměrech 143×128 cm stojí hranolový, 116 cm vysoký podstavec o průřezu 48x48 cm s 63 cm vysokou, v horní části profilovanou patkou o základně 67×67 cm. Je zakončený výrazně členěnou, 24 cm vysokou hlavicí o rozměrech vrcholové části 79×78 cm. Na něm stojí 200 cm vysoký, směrem k vrcholu se mírně zužující pilíř o základně 42x42 a při vrcholu o průřezu 37×37 cm. Na jeho čelní – severní stěně je vytesán obrys obdélníku s oblými rohy, široký 20 cm a o výšce 121 cm. Hlavice pilíře, profilovaná deseti hranolovými stupni, je 31 cm vysoká a při horním okraji má rozměr 58×58 cm. Na vrcholu pilíře je 15 cm vysoký třístupňový podstavec o základně 31×28 cm, na kterém stojí povýšený latinský kříž. Boží muka byla rekonstruována v roce 2010.
Původní studánka z 19. století byla drobnou pískovcovou stavbou vzdálenou zhruba 10 metrů od božích muk. Do dnešní doby zachovala v podobě poškozeného fragmentu, patrný je rok vzniku studánky vytesaný do zadní stěny stavby – 1856. V roce 2006 byla studánka poškozena nezjištěným zlodějem a následně byla přestěhována do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. V současnosti probíhá stavba nové pískovcové studánky.
Padesát metrů pod božími muky býval romantická tůň. Přestože byla v sedmdesátých letech zavezen komunálním odpadem, dodnes je tato parcela v katastrálních mapách vedena jako vodní plocha. V současné době dochází k pročištění lesa od náletových dřevin (zejména trnovník akát a bez černý), uvažuje se o obnově tůně.
SKRUŽNÝ, Ludvík, ŠPAČEK, Jaroslav: Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí : 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Čelákovice 2004, ISBN80-902328-8-4, s. 352–353.
