Pallada roku 1911 v Revalu
Základní údaje
Typ	pancéřový křižník
Třída	třída Bajan
Uživatelé	ruské carské námořnictvo
Jméno podle	Pallas Athéna
Zahájení stavby	1905
Spuštěna na vodu	10. listopadu 1905
Uvedena do služby	21. února 1911
Osud	potopen 11. října 1914
Takticko-technická data
Výtlak	7890 t (standardní) 8250 t (plný)[1]
Délka	138,7 m (max.)
Šířka	17,5 m
Ponor	6,55 m
Pohon	parní stroje, 26 kotlů 16 500 hp
Palivo	1170 t (uhlí)
Rychlost	21 uzlů
Dosah	2100 nám mil při 14 uzlech
Posádka	573
Pancíř	100-200mm boky 80mm kasematy 50mm paluba 150mm věže 170mm barbety
Výzbroj	2× 203mm kanón (2×1) 8× 152mm kanón (8×1) 22× 75mm kanón (20×1) 2× 381mm torpédomet

Pallada byl ruský pancéřový křižník třídy Bajan Ruského carského námořnictva. Pojmenován byl po řecké bohyni moudrosti a vítězné války Pallas Athéně. Křižník Pallada byl potopen na počátku první světové války a stal se první ruskou válečnou lodí ztracenou v tomto konfliktu.^[2]

Stavba lodi byla zahájena v Petrohradu již v roce 1905, spuštěna na vodu byla 10. listopadu 1905 a do služby přijata 21. února 1911.^[1]

V srpnu 1914 se křižník Pallada podílel na zneškodnění na útesu uvázlého německého lehkého křižníku SMS Magdeburg. Trojdohoda po kapitulaci lodi ukořistila kódové knihy a šifrovací klíče, což britské námořní zpravodajské službě umožnilo prolomení německých šifer.^[3]

Od 10. října 1914 hlídkovaly křižníky Bajan a Pallada v jižní části Finského zálivu. Druhý den křižníky napadla německá ponorka U-26, která ze vzdálenosti 500 metrů jedním torpédem zasáhla Palladu. Torpédo pravděpodobně trefilo muniční skladiště, neboť křižník se po obrovském výbuchu během několika sekund potopil i s celou posádkou.^[4] Křižník se potopil jižně od jihofinského města Hanko.^[1]

Roku 2012 byla zveřejněna informace o nálezu vraku týmem finských potápěčů. Trup byl výbuchem rozlomen na dva kusy. Na mořském dně leží vzhůru nohama.^[2]

• Seznam válečných lodí ztracených během první světové války

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pallada na Wikimedia Commons