Palácové zahrady pod Pražským hradem jsou komplex několika historických, vzájemně propojených zahrad. Leží na území Malé Strany, na jižním svahu hradčanského vrchu. Původně byly budovány při šlechtických palácích a dodnes je zachován odlišný charakter jednotlivých samostatně řešených zahrad, jsou však spojeny do jednoho celku přístupného veřejnosti vchody z Valdštejnské ulice a ze zahrady Na Valech. Jsou ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav).

V 16. století postupně ztratily hradby na jižním svahu hradčanského vrchu svou obrannou funkci, a proto byly částečně zbourány. Pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a měšťané. Časem malé užitkové zahrady zanikly a na místě začaly vznikat zahrady velké. Už v roce 1580 byla vytvořena dnešní Fürstenberská zahrada. Zahrady byly budovány jako renesanční italského typu a sloužily k odpočinku a potěšení vlastníků přilehlých paláců. Zahrady byly zpustošeny Švédy po dobytí Malé Strany 5. srpna 1648.

Při své následné obnově už byly zahrady budovány v barokní úpravě. Na zahradách se objevily terasy s plastikami, monumentální schodiště, kašny a vodotrysky, saly terreny, pavilony a galerie. Z vysoko položených teras se otevírají krásné pohledy na Malou Stranu a panoráma města.

Na jižním hradčanském svahu tak postupem času vznikl souvislý pás zahrad.

V 2. polovině 20. století byly zahrady pro svůj chátrající stav uzavřeny. Kolem roku 1990 se započalo s náročnou rekonstrukcí zahrad, ve třech fázích směrem od západu. V první fázi, dokončené r. 1995, byly otevřeny zahrady Ledeburská a Malá Pálffyovská. V letech 1995-2000 pokračovala rekonstrukce Velké Pálffyovská, Kolovratské a Malé Fürstenberské zahrady. V poslední fázi byly renovovány terasové části zdaleka největší Velké Fürstenberské zahrady, otevřené veřejnosti r. 2008.

Postupné chátrání zahrad, způsobené mj. některými nevhodnými technologiemi oprav v 90. letech 20. století i velkým klimatickým zatížením na strmém jižním svahu ostrožny Pražského hradu, vedlo v roce 2016 k zahájení další náročné rekonstrukce.^[1]

Obnovená barokní podoba zahrad pochází v zásadě z 18. století. Kromě velkého nepřístupného parteru kolem Fürstenberského paláce jsou zahrady tvořeny terasami, které člení strmý jižní, resp. jihovýchodní svah východní částí ostrožny Pražského hradu. Ledeburská, Velká Pálffyovská a obě Fürstenberské zahrady mají náročnou architektonickou úpravu, symetrickou koncepci se středovou osou, různě řešená schodiště a dekorativní a vyhlídkové architektonické prvky. Skromnější Malá Pálffyovská a Kolovratská zahrada mají užitkový (sadový) charakter a jednoduché opěrné zdi.

Na Valdštejnském náměstí stojí Ledeburský palác, ústřední sídlo Národního památkového úřadu, který je správcem zahrad. Při průchodu Valdštejnskou ulicí jsou po levé straně ještě paláce Pálffyovský, Kolovratský a poslední Fürstenberský (Polské velvyslanectví). Za těmito paláci, resp. ve stráni nad nimi, jsou jednotlivé zahrady pojmenované podle paláců, ke kterým původně patřily.

Architektonicky nejvýznamnější je relativně velký, oproti úrovni ulice vyvýšený parter zahrady. Západní část uzavírá sala terrena uvnitř s bohatou dekorativní výzdobou, proti ní je náročně členěná stěna s výklenkem s fontánou a sochou Herkula a mohutným symetrickým schodištěm. Pouze levé rameno schodiště je funkční, umožňuje přístup do dalších teras zahrady. Terasy jsou přístupné kombinací středových a symetrických schodišť, na opěrných zdích se uplatňuje červené režné zdivo. Vrchní terase dominuje otevřený pětiboký pavilon.

Malá Pálffyovská zahrada má zvýrazněn původní užitkový charakter. Převažují proto volné travnaté plochy a ovocné stromy.

Velká Pálffyovská zahrada je architektonicky zajímavější. Spodní dvě terasy jsou širší, na druhé je uprostřed malá kruhová fontána a za ní portál tunelového schodiště se slunečními hodinami. Horní vyhlídková terasa je z nižší úrovně rovněž přístupná tunelovým schodištěm v ose zahrady.

Kolovratská zahrada si i po rekonstrukci zachovává charakter výhradně užitkové zahrady. Zahradní architektura se omezuje převážně na ovocné stromy a trávníky. V původním zahradním domku je dnes malá kavárna. Zahrada je oddělena od Velké Pálffyovské zahrady původní románskou zdí velkého opevnění Malé Strany.

Malá Fürstenberská zahrada má terasy ze všech palácových zahrad s nejbohatší dekorativností a architektonickým členěním. Typické jsou pro ni ozdobné balustrády a další štuková výzdoba. Ve spodní části je gloriet ve tvaru baldachýnu, od něho mezi dvěma oranžériemi na třetí terase vede středové schodiště kryté pergolou k lodžii v horní části zahrady. Od lodžie je vpravo přístup k vyhlídkové věži vysunuté nad Velkou zahradu. Věžička v komplexu zahrad tvoří výraznou dominantu.

Velká Fürstenberská zahrada je zdaleka největší zahradou v komplexu. Je rozdělena na nepřístupnou část kolem paláce (polské velvyslanectví) a přístupnou stupňovitou část. Množství teras a stoupajících cest je koncipováno symetricky kolem střední osy vrcholící dvoupodlažním glorietem. Ve střední části jsou také dvě oranžérie. Ve výsadbě dominuje vinná réva.

• Vrtbovská zahrada
• Lesy, parky a zahrady v Praze
• Seznam pražských vinic
• Seznam pražských zahrad

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palácové zahrady pod Pražským hradem na Wikimedia Commons
• Zahrady pod Pražským hradem ... www.palacove-zahrady.cz