Palácové zahrady pod Pražským hradem jsou komplex několika historických, vzájemně propojených zahrad. Leží na území Malé Strany, na jižním svahu hradčanskéhovrchu. Původně byly budovány při šlechtickýchpalácích a dodnes je zachován odlišný charakter jednotlivých samostatně řešených zahrad, jsou však spojeny do jednoho celku přístupného veřejnosti vchody z Valdštejnské ulice a ze zahrady Na Valech. Jsou ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav).
Historie
V 16. století postupně ztratily hradby na jižním svahu hradčanského vrchu svou obrannou funkci, a proto byly částečně zbourány. Pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a měšťané. Časem malé užitkové zahrady zanikly a na místě začaly vznikat zahrady velké. Už v roce 1580 byla vytvořena dnešní Fürstenberská zahrada. Zahrady byly budovány jako renesanční italského typu a sloužily k odpočinku a potěšení vlastníků přilehlých paláců. Zahrady byly zpustošeny Švédy po dobytí Malé Strany5. srpna1648.
Na jižním hradčanském svahu tak postupem času vznikl souvislý pás zahrad.
V 2. polovině 20. století byly zahrady pro svůj chátrající stav uzavřeny. Kolem roku 1990 se započalo s náročnou rekonstrukcí zahrad, ve třech fázích směrem od západu. V první fázi, dokončené r. 1995, byly otevřeny zahrady Ledeburská a Malá Pálffyovská. V letech 1995-2000 pokračovala rekonstrukce Velké Pálffyovská, Kolovratské a Malé Fürstenberské zahrady. V poslední fázi byly renovovány terasové části zdaleka největší Velké Fürstenberské zahrady, otevřené veřejnosti r. 2008.
Postupné chátrání zahrad, způsobené mj. některými nevhodnými technologiemi oprav v 90. letech 20. století i velkým klimatickým zatížením na strmém jižním svahu ostrožny Pražského hradu, vedlo v roce 2016 k zahájení další náročné rekonstrukce.[1]
Charakter zahrad
Obnovená barokní podoba zahrad pochází v zásadě z 18. století. Kromě velkého nepřístupného parteru kolem Fürstenberského paláce jsou zahrady tvořeny terasami, které člení strmý jižní, resp. jihovýchodní svah východní částí ostrožny Pražského hradu. Ledeburská, Velká Pálffyovská a obě Fürstenberské zahrady mají náročnou architektonickou úpravu, symetrickou koncepci se středovou osou, různě řešená schodiště a dekorativní a vyhlídkové architektonické prvky. Skromnější Malá Pálffyovská a Kolovratská zahrada mají užitkový (sadový) charakter a jednoduché opěrné zdi.
Architektonicky nejvýznamnější je relativně velký, oproti úrovni ulice vyvýšený parter zahrady. Západní část uzavírá sala terrena uvnitř s bohatou dekorativní výzdobou, proti ní je náročně členěná stěna s výklenkem s fontánou a sochou Herkula a mohutným symetrickým schodištěm. Pouze levé rameno schodiště je funkční, umožňuje přístup do dalších teras zahrady. Terasy jsou přístupné kombinací středových a symetrických schodišť, na opěrných zdích se uplatňuje červené režné zdivo. Vrchní terase dominuje otevřený pětiboký pavilon.
Malá Pálffyovská zahrada má zvýrazněn původní užitkový charakter. Převažují proto volné travnaté plochy a ovocné stromy.
Velká Pálffyovská zahrada je architektonicky zajímavější. Spodní dvě terasy jsou širší, na druhé je uprostřed malá kruhová fontána a za ní portál tunelového schodiště se slunečními hodinami. Horní vyhlídková terasa je z nižší úrovně rovněž přístupná tunelovým schodištěm v ose zahrady.
Kolovratská zahrada si i po rekonstrukci zachovává charakter výhradně užitkové zahrady. Zahradní architektura se omezuje převážně na ovocné stromy a trávníky. V původním zahradním domku je dnes malá kavárna. Zahrada je oddělena od Velké Pálffyovské zahrady původní románskou zdí velkého opevnění Malé Strany.
Malá Fürstenberská zahrada má terasy ze všech palácových zahrad s nejbohatší dekorativností a architektonickým členěním. Typické jsou pro ni ozdobné balustrády a další štuková výzdoba.
Ve spodní části je gloriet ve tvaru baldachýnu, od něho mezi dvěma oranžériemi na třetí terase vede středové schodiště kryté pergolou k lodžii v horní části zahrady. Od lodžie je vpravo přístup k vyhlídkové věži vysunuté nad Velkou zahradu. Věžička v komplexu zahrad tvoří výraznou dominantu.
Velká Fürstenberská zahrada je zdaleka největší zahradou v komplexu. Je rozdělena na nepřístupnou část kolem paláce (polské velvyslanectví) a přístupnou stupňovitou část. Množství teras a stoupajících cest je koncipováno symetricky kolem střední osy vrcholící dvoupodlažním glorietem. Ve střední části jsou také dvě oranžérie. Ve výsadbě dominuje vinná réva.