Zástupci rodu Pachycrocuta žili v Eurasii a Africe přibližně před 3 až 0,4 miliony lety. Nalezené fosilie jsou převážně fragmentárního charakteru – části lebek a dlouhých kostí. Tyto hyeny žily zřejmě v malých smečkách. Jednalo se o specializované drtiče kostí s mohutnými čelistmi schopnými poradit si téměř se všemi kostmi. Na druhou stranu mohutná stavba těla dává tušit, že nešlo o tak aktivní a úspěšné lovce jako jsou současné hyeny skvrnité. Převážnou část potravy tedy tvořily mršiny, případně mladí a relativně pomalí zástupci megefauny jako například mastodonti a nosorožci. Druh Pachycrocuta brevirostris patří k nejmohutnějším zástupcům hyenovitých šelem vůbec. Průměrní jedinci měřili v kohoutku 90–100 cm a vážili okolo 110 kg. K vymizení rodu Pachycrocuta dochází asi před 400 000 lety a kryje se přibližně s vymizením některých šavlozubých koček (Machairodus, Megantereon) a zároveň s rozšířením hyeny skvrnité, která zřejmě byla flexibilnějším zvířetem.[1][2][3]
↑PALMQVIST, Paul; MARTÍNEZ-NAVARRO, Bienvenido; PÉREZ-CLAROS, Juan A. The giant hyena Pachycrocuta brevirostris: Modelling the bone-cracking behavior of an extinct carnivore. Quaternary International. 2011-10-19, roč. 243, čís. 1, s. 61–79. Dostupné online [cit. 2016-11-12]. DOI10.1016/j.quaint.2010.12.035.
↑ANTÓN, Mauricio. PACHYCROCUTA: GIANT DESTROYER OF CARCASSES, AND MORE [online]. chasingsabretooths, 2016-01-28 [cit. 2016-11-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pachycrocuta na Wikimedia Commons
