Pštros (Struthio) je jeden z dvou rodů ptáků z čeledi pštrosovití, do které patří také vymřelý Palaeotis. Do tohoto rodu patří mnoho druhů, z toho dva recentní. V Africe se vyskytuje pštros dvouprstý (Struthio camelus) a od roku 2015 odlišený druh pštros somálský (Struthio molybdophanes), dříve poddruh pštrosa dvouprstého.
Evoluce
Fosilie a zkamenělá vejce ukazují, že předchůdce rodu Struthio žil v asijskýchstepích před 58–40 miliony let a byl to malý nelétavý pták. Nejstarší fosilie zástupce rodu Struthio pochází z raného miocénu (před 25 až 20 miliony let). Tento rod vznikl pravděpodobně v Africe. Ve středním miocénu (před 13 až 5 miliony let) se pštrosi rozšířili také do Eurasie.[1]
Dospělý pštros dvouprstý dosahuje hmotnosti 63–145 kg[3], dle ADW 90–130 kg[4]. Subspecie z východní Afriky (Struthio camelus massaicus) váží v průměru 115 kg (samec), 110 kg (samice). Nominátní poddruh ze severní Afriky (S. c. camelus) dosahuje zhruba 111kg hmotnosti, výjimečně může vážit i více než 150 kg. S nataženou hlavou sahá druh do výšky 1,7–2,8 m od země, podle pohlaví – samec dosahuje větších parametrů než samice.[3]
Rychlost běhu
Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, dokáže jedinec pštrosa o hmotnosti zhruba 65 kg běžet rychlostí až kolem 62,8 km/h.[5] Podobně rychle možná běhali také druhohorní „pštrosí dinosauři“ (ornitomimidi).[6]
Rychlost běhu nad 70 km/h je již za obvyklých podmínek méně pravděpodobná, nejvyšší udávaný údaj 96,6 km/h je pak téměř s jistotou nepravdivý.[7]
Pštros dokáže podle jiných údajů běžet rychlostí kolem 70 km/h po dlouhou dobu (přibližně půl hodiny) a rychlostí kolem 48 km/h až jednu hodinu, je tedy také velmi vytrvalým běžcem.[8]
↑ZELENKOV, Nikita V.; LAVROV, Alexander V.; STARTSEV, Dmitry B. A giant early Pleistocene bird from eastern Europe: unexpected component of terrestrial faunas at the time of early Homo arrival. Journal of Vertebrate Paleontology. 2019-03-04, roč. 39, čís. 2, s. e1605521. Dostupné online [cit. 2021-01-01]. ISSN0272-4634. DOI10.1080/02724634.2019.1605521.
↑ abcGRZIMEK, Bernhard. Grzimek's animal life encyclopedia.. 2. vyd. Detroit: Gale, 2004. Dostupné online. S. 99–101.
↑Hirt, M. R.; Jetz, W.; Rall, B. C.; Brose, U. (2017). "A general scaling law reveals why the largest animals are not the fastest". Nature Ecology & Evolution.1 (8): 1116–1122. doi: 10.1038/s41559-017-0241-4