V období husitských válek byl majitelem hradu Čeněk z Ronova, který se přidal na stranu husitských protivníků a podílel se na vyvraždění táborů v Chotěboři roku 1421. O tři roky později přitáhli husité s Janem Žižkou v čele k Přibyslavi, hrad obléhali, nakonec dobyli a město vypálili.[2] Sám Žižka však při obléhání zemřel. V roce 1431 byl hrad znovu obléhán, tentokrát neúspěšně, rakouským vévodou Albrechtem.[2]
Zánik
Hrad byl silně poškozen a ač byl ještě na počátku 16. století částečně obyvatelný, postupně pustl. Kámen z jeho zdí byl postupně rozebírán a použit na opravy domů.[1] Naposledy se v pramenech objevuje v roce 1515 a v roce 1547 je již označen jako pustý. V městských knihách se pak místo označuje Na pustém zámku.[2] Na jeho místě vyrostly domy.[2]
Stavební podoba
Stavební podobu hradu neznáme. Stával v prostoru ulice Vyšehrad[2] a čelní příkop pravděpodobně probíhal Husovou ulicí.[3] Jediný pozůstatek zdiva u parcely 134/II[2] byl v roce 2002 poškozen při stavbě nájezdu, částečně odsekán a nahrazen moderním zdivem.[4]
Odkazy
Reference
↑ abcŠAUEROVÁ, Anna. Přibyslav. Proměny města ve fotografii. 1. vyd. Přibyslav: Kulturní zařízení města Přibyslav, 2009. 136 s. S. 10.
↑ abcdefgMARKOVÁ, Lucie. Přibyslav. 1. vyd. Praha a Havlíčkův Brod: Elmar, 2008. 144 s. ISBN978-80-904192-0-9. S. 41.
↑DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN80-7277-262-7. Heslo Přibyslav, s. 89.
Literatura
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Čáslavsko. Svazek XII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 331 s. Kapitola Přibyslav, s. 165–166.