Seznam přívozů na německé části Labe je podle možností řazen po směru toku.
V Sasku je provozováno přes Labe kolem 30 převozních tras, z toho 19 v oblasti dopravního svazu Horní Labe (VVO, Verkehrsverbund Oberelbe), a to v tarifních zónách Dresden (TZ 10), Radebeul (TZ 52), Meißen (TZ 50), Pirna (TZ 70) a Bad Schandau (TZ 72). Mezi hranicí s Českem a Drážďany je na 52 kilometrů dlouhém říčním úseku 13 přívozů. V Saském Švýcarsku přívozy propojují železniční stanice na levém břehu se sídly na pravém břehu Labe a s turisticky atraktivními skalními oblastmi. Doprava je zajišťována především krytými osobními motorovými loděmi. Některé přívozy (Pillnitz, Niedermuschütz) umožňují i přepravu automobilů. Některé z přívozů jsou kombinované i s podélnou plavbou po řece.[1]
Seznam přívozů v Sasku
F1 - Schöna – Hřensko: Jedná se o přeshraniční přívoz přes Labe, jsou nutné doklady pro přechod hranice. Provozovatelem je Oberelbische Verkehrsgesellschaft Pirna- Sebnitz mbH (Hornolabská dopravní společnost). Celodenně a celoročně, osoby a jízdní kola. Platit je možno v české i evropské měně. Na rozdíl od dalších blízkých přívozů není tento přívoz součástí drážďanského integrovaného dopravního systému Horní Labe (VVO).[2]
F29 - Riesa – Promnitz (nezařazen do VVO, provozuje Stadtwerke Riesa, od 1. 10. 2006 ESAM – Energieservice- und Arealmanagement GmbH). Doložen od roku 1197.
F30 - Strehla – Lorenzkirch (nezařazen do VVO, provozuje asi město Strehla)
Běžné přívozy upoutané na laně zavěšeném nebo ponořeném napříč řekou se koncem 19. století dostávaly do konfliktu s nákladní říční paroplavbou. Kolesové parníky nebyly schopny utáhnout větší počet vlečných člunů proti proudu, proto byl do říčního koryta položen tažný řetěz, po kterém parní loď šplhala proti proudu.Na přídi byl průběžný řetěz vytažen z vody, veden přes poháněcí kladky a buben a na zádi opět klesal do vody. Řešením přívozu bez motorového pohonu bylo upoutání prámu k reakčnímu lanu zakotvenému uprostřed řeky. Směr pohybu napříč řekou se řídí natočením plavidla vůči směru proudu. Lano má tvar Y s dlouhou stopkou, jedno rameno je upevněno k přídi a druhé k zádi a v nejjednodušším případě se orientace lodi vůči proudu řídí navíjením a povolováním lana na vinšnu.
Podle dostupných informací je na německém Labi zachován největší počet přívozů využívajících tohoto řešení. Vodící lano bývá značeno žlutou bójí, protože představuje nebezpeční pro plavbu, a to i pro sportovní a turistické lodě. Lehké plavidlo zatlačené silou proudu do lana se obvykle převrhne a v nejhorším případě může uvěznit posádku. U těchto přívozů je nutné plout při opačném břehu než se právě nachází přívoz. Reakční lano je ukotveno mimo hlavní plavební dráhu.
Jde o přívozy Rathen, Niedermuschütz, Strehla, Belgern, Prettin, Pretzsch, Elster, Coswig, Aken, Breitenhagen, Barby, Magdeburg-Westerhüsen, Arneuburg, Sandau, Räbel.