Příspěvek na bydlení je sociální dávka podle zákona o státní sociální podpoře[1], která má pomoci rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy pokrýt jejich náklady na bydlení. Může se přitom jednat o bydlení v nájemním nebo družstevním bytě či o bydlení ve vlastním bytě nebo domě.[2] Tato dávka je často zaměňována s doplatkem na bydlení, který je však dávkou v hmotné nouzi a řídí se jinými pravidly.[3] Zažádat o příspěvek přitom lze i v případě, pokud je byt napsaný na manžela nebo manželku, kteří nárok na dávku neuplatňují. [4]
Podmínky pro získání příspěvku na bydlení
Příspěvek na bydlení je určen rodině nebo jednotlivci s nízkými příjmy. Žadatel zároveň musí být vlastníkem nebo pronájemcem daného byt či domu a musí v něm být nahlášen k trvalému pobytu. Krom českého občana má nárok na příspěvek na bydlení také občan Evropské unie dle Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí jednoho roku (365 dní) ode dne, kdy se přihlásil k pobytu. Do uvedené lhůty se nezapočítává doba, kdy je cizinec žadatelem o udělení azylu a je ubytovaným v některém pobytovém středisku provozovaném Ministerstvem vnitra. Příspěvek na bydlení však mohou od roku 2008 získat i další, v zákoně o státní sociální podpoře podpoře uvedené osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.[5]
Aby byl příjem považován za nízký, musí splňovat tyto podmínky:
- Příspěvek na bydlení je žadateli přiznán, pokud jsou měsíční náklady na bydlení vyšší než 30 % měsíčního příjmů domácnosti. V Praze je to 35 %.
- A zároveň nesmí těchto 30 % (35 % v Praze) příjmů přesahovat zákonem stanovené normativní náklady na bydlení, které se odvíjí od velikosti města či obce a počtu členů domácnosti.
Příjem domácnosti je určen z příjmů všech osob s trvalým pobytem v dané domácnosti, tj. i těch, kteří tam přímo nežijí.
Do příjmů se započítávají:
Do měsíčních nákladů, se kterými se srovnává příjem domácnosti, se započítávají náklady:
K nákladům u pronájmu se započítává také nájemné.
Náklady a příjmy se vždy posuzují za předcházející tři měsíce. Při přestěhování na novou adresu k tomu však nelze přikročit. Tehdy se bere v potaz 80 % normativních nákladů na bydlení nebo se vychází z nákladů na bydlení, které bylo nutné vynaložit v předchozím bytě či domě.
Výpočet příspěvku na bydlení
Příspěvek na bydlení se určuje na základě těchto údajů:
- obec, ve které žadatel bydlí,
- typ bydlení (nájemní, družstevní, osobní vlastnictví),
- počet osob, které jsou hlášeny v domácnosti k trvalému pobytu,
- měsíční průměr čistých příjmů za kalendářní čtvrtletí,
- životní minimum,
- nájemné,
- náklady na bydlení,
- náklady na vytápění.
Jeho výše je pak rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a příjmem domácnosti vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35 pro Prahu.
Normativní náklady na bydlení jsou definovány jako průměrné náklady na bydlení pro danou velikost města, typ bydlení a počet nahlášených členů domácnosti. Základem normativních nákladů je pro nájemní byty nájemné v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictví jsou to obdobné náklady. Do nákladů jsou započítány také další související náklady, tj. ceny služeb a energií.
Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v Kč měsíčně:
Počet osob v rodině
|
Praha
|
nad 100 tis. obyvatel
|
50 000 – 99 999 obyvatel
|
10 000 – 49 999 obyvatel
|
do 9 999 obyvatel
|
1
|
7870 Kč
|
6227 Kč
|
5928 Kč
|
5036 Kč
|
4844 Kč
|
2
|
11 186 Kč
|
8938 Kč
|
8530 Kč
|
7308 Kč
|
7046 Kč
|
3
|
15 116 Kč
|
12 176 Kč
|
11 642 Kč
|
10 045 Kč
|
9702 Kč
|
4 a více
|
18 827 Kč
|
15 282 Kč
|
14 639 Kč
|
12 712 Kč
|
12 299 Kč[6]
|
Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018:
Počet
osob
v rodině
|
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
|
Praha
|
více než
100 000
|
50 000 -
99 999
|
10 000 -
49 999
|
do
9 999
|
1
|
4 420
|
4 420
|
4 420
|
4 420
|
4 420
|
2
|
6 489
|
6 489
|
6 489
|
6 489
|
6 489
|
3
|
8 939
|
8 939
|
8 939
|
8 939
|
8 939
|
4 a více
|
11 298
|
11 298
|
11 298
|
11 298
|
11 298[2]
|
Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc:
Vlastníci bytu a členové družstva
|
Počet osob v rodině podle
§ 7 odst. 5 zákona
|
Normativní náklady
|
1
|
1988 Kč
|
2
|
2721 Kč
|
3
|
3558 Kč
|
4 a více
|
4291 Kč
|
Získaný příspěvek je možné pobírat neomezenou dobu.[6]
Žádost o příspěvek na bydlení
Žádost o příspěvek na bydlení se podává na úřadu práce. K žádosti je nutné přiložit potřebné dokumenty, které je možné stáhnout online nebo získat na místě. Na jejich základě je žádost vyhodnocena.
Tyto dokumenty jsou:
- žádosti o příspěvku na bydlení,
- dokladu o výši nákladů na bydlení,
- dokladu o výši čtvrtletního příjmu.
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, § 24 - 28
- ↑ a b Příspěvek na bydlení. portal.mpsv.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-09.
- ↑ Doplatek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-09.
- ↑ SOUČEK, Ondřej. Příspěvek na bydlení 2018: cílem je vyrovnat příjmy s náklady na bydlení - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-19].
- ↑ KURZY.CZ. Výpočet příspěvku na bydlení pro rok 2017. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Sociální dávky: Příspěvek na bydlení - Státní sociální podpora - Měšec.cz. Měšec.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-14].
Související články
Externí odkazy