Oswald Külpe (3. srpna 1862 Kandava – 30. prosince 1915 Mnichov) byl německý psycholog narozený na území dnešního Lotyšska. Byl představitelem psychologie myšlení.

Byl synem notáře. Navštěvoval gymnázium v ​​Liepaji. V roce 1881 se zapsal na univerzitu v Lipsku ke studiu historie. Ta ho velmi přitahovala, načas přešel i na berlínskou univerzitu, kam ho přivábila osobnost Theodora Mommsena.^[2] Nakonec ho ale více oslovil Wilhelm Wundt, zakladatel experimentální psychologie, kvůli němuž se vrátil do Lipska, začal se pod jeho vlivem zabývat nově vznikající psychologií a v roce 1887 získal v Lipsku pod jeho vedením doktorát. Dalších osm let byl Wundtovým asistentem v jeho slavné lipské laboratoři.^[3] Dlouho stál na jeho stanoviscích, ale nakonec se od jeho teorií distancoval. V roce 1894 se stal profesorem na univerzitě ve Würzburgu a v roce 1896 zde založil Psychologický ústav. Psychologická tradice, kterou zde založil, je někdy nazývána Würzburská škola.^[4][5] Byla založena zejména na experimentální psychologii, klíčovou metodou se stala systematická experimentální introspekce spočívající v tom, že zkoumaný jedinec má za úkol vyřešit nějaký kognitivní úkol, a pak se má pokusit zrekonstruovat své myšlenkové postupy. V roce 1909 se Külpe stal profesorem na univerzitě v Bonnu a v roce 1912 na univerzitě v Mnichově. K jeho žákům patřili filozof Ernst Bloch nebo jazykovědec Karl Bühler.

• Grundriss der Psychologie (1893)
• Die Realisierung I.-III. (1912–1923)
• Einleitung in die Philosophie (1919)
• Immanuel Kant. Darstellung und Würdigung (1921)