Panské sídlo stálo v Osvračíně již na konci 13. století, protože v roce 1289 je připomínán jeho majitel Zdislav z Osvračína. Podle archeologických nálezů však hrad vznikl později a byl obydlen jen krátkou dobu na počátku 15. století, kdy se v jeho držení vystřídala řada méně významných šlechticů.[2][3] Když Půta Švihovský z Rýzmberka kupoval v roce 1474 osvračínské panství, byl hrad označen jako pustý. Zanikl v důsledku požáru a poškozené zdivo bylo úmyslně strženo pravděpodobně v letech 1422 nebo 1431, kdy husité obléhali nedaleký Horšovský Týn.[4]
Stavební podoba
Do hradu se vstupovalo od východu. Za šíjovým příkopem bylo úzké předhradí, z jehož obou zadních nároží vybíhal val okolo okružního příkopu hradního jádra. Hradní jádro je tvořeno pahorkem s vrcholovou plošinou beze stop zástavby. Popisy z 19. století uvádějí věž, malou budovu a sklep. Archeologický výzkum provedený v letech 1997–1998 však ukázal, že jde o tzv. zavřený hrad, jehož budovy jsou zakryty zříceným zdivem. Uvnitř pahorku se nachází čtverhranný dvouprostorový palác dochovaný do výšky prvního patra. Okolo jádra vedl parkán, z jehož hradby zůstal fragment jihovýchodního nároží.[2]
Přístup
Ostrožna se zbytky hradu je volně přístupná z cesty, která vede okolo fotbalového hřiště.
↑ abDURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN80-7277-003-9. Heslo Osvračín, s. 414.
↑FIALA, Zdeněk; BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy. 1. vyd. Svazek IV. Praha: Svoboda, 1985. 521 s.
↑PROCHÁZKA, Zdeněk. Archeologický výzkum hradu Osvračína. Hláska. 1998, roč. IX, čís. 1, s. 9–11. Dostupné online.
Literatura
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Domažlicko a Klatovsko. 3., nezm. vyd., v Argu 1. vyd. Svazek IX. Praha: Argo, 1996. 279 s. ISBN80-85794-84-5. Heslo Osvračín hrad a tvrz, s. 120–122.