Ostřice lesní (Carex sylvatica) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).
Popis
Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 30–100 cm.[1] Je vytrvalá, svěže zelená, trsnatá, s krátkým oddenkem. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je trojhranná, hladká, delší než listy,[2]čepele jsou asi 7–10 mm široké, na okraji drsné, na rubu kýlnaté, pozvolna se zužují do špičky.[1][2] Bazální pochvy jsou nejčastěji bělavé, šedavé nebo mírně nahnědlé, nerozpadavé, na vrcholu přechází do čepele[1]. Ostřice lesní patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky samčí, dole samičí. Samčí vrcholový klásek bývá jen jeden, samičích nejčastěji 3–5, dlouze stopkaté a převislé[1]. Dolní listen má krátkou pochvu a je kratší než květenství.[2]Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 4–5,5 mm dlouhá, není vynikle žilanatá, světle zelená, na vrcholu s dvouzubým zobánkem.[1] Každá mošnička je podepřená plevou, která je zelenavá a osinkatě špičatá[1] V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červenci.[1] Počet chromozómů: 2n=58.[1]
Rozšíření ve světě
Ostřice lesní roste ve většině Evropy kromě severnější Skandinávie. Vzácná je i na úplném jihu Evropy (Španělsko, Řecko). Málo přesahuje do severní Afriky. Roste také v mírném pásmu Asie (subsp. arnellii). Byla zavlečena na východ Severní Ameriky a na Nový Zéland.[3][4]
Rozšíření v Česku
V ČR roste běžně od nížin do hor. Nejčastěji ji najdeme ve vlhčích mezofilních lesích (vlhčí bučiny a dubohabřiny) a v luzích, častá je i na lesních prameništích a na vlhčích místech podél lesních cest.[1]
Reference
↑ abcdefghiGRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 801–820.
