Je podlouhlého tvaru, orientován je severojižně. Jeho výměra je 43 178 km², na délku měří 371 km a na šířku 246 km. Délka jeho pobřeží čítá okolo 2700 km a je zbrázděno asi 15 fjordy a 5 zálivy, většinou s ústím řek odvádějících vodu z tajících ledovců.[2][3][4][5]
Situace
Ostrov objevil a prozkoumal v roce 1900 námořník a polární výzkumníkOtto Sverdrup. Povrch ostrova je převážně skalnatý a hornatý, poledníkovým směrem vedoucí pohoří princezny Margarety (Princess Margaret Mountain) dosahuje výšek přes 2000 m n. m.; nejvyšším bodem ostrova je hora Outlook Peak. Horský hřbet spadá strmě k západnímu břehu ostrova, východní část pohoří je naopak mírně svažitá, s plošinami. Pohoří je pokryto ledovci a ledovcovými poli, které zabírají zhruba třetinu plochy ostrova. Pod některými jsou hluboká jezera, naplňovaná vodou z tajícího ledu. Klima je na ostrově tvrdé, v zimním období zde dosahují mrazy až – 40 °C, je to však jedno z nejsušších míst na celém vysokém severu.[2][3][6]
Obyvatelstvo
I když existují náznaky obydlení ostrova Inuity v dobách dávno minulých, v novodobých dějinách ostrov obydlen není.
Na ostrově byly nalezeny zbytky zachovaného dřeva prapradávných stromů (pařezů a kořenů), které na ostrově rostly v období středního eocénu (před asi 45 milióny let). Stromy, podobné současné metasekvoji, byly vysoké až 30 m a měly v průměru okolo 1 m. Dřevo nebylo mineralizováno, ale studeným podnebím mumifikováno a teprve nedávno bylo vystaveno erozi.[2]
Je zde unikátní vodní pramenLost Hammer s tak slanou vodou (až 23 %), že nezamrzá ani v průběhu zimy a není přitom spojen se žádným sopečným zdrojem tepla. Ve vodě, bez volného kyslíku, ale prostoupené z podzemí vyvěrajícím metanem, žijí anaerobníorganismy které metan neprodukují, ale naopak se jím živí.[3][8]
Odkazy
Reference
↑BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN978-80-86918-64-8. S. 50, 97. Standardizované jméno: ostrov Axela Heiberga.
↑ abcAxel Heiberg Island [online]. The Canadian Encyclopedia, CA [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-18. (anglicky)
↑ abcdAxel Heiberg Island [online]. Canada's Polar Environments, CA [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-02. (anglicky)
↑CALDER, Joshua. Islands of Canada: Axel Heiberg, Nunavut [online]. Joshua Calder, WorldIslandInfo.com [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
↑ISLANDS Web Site: Axel Heiberg [online]. United Nations Environment Programme, Geneva, CH, rev. 18.02.1998 [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. (anglicky)
↑Peaklist: Outlook Peak [online]. Website for the mountains of the world [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑McGill Arctic Research Station [online]. McGill University, Montreal, CA [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-15. (anglicky)
↑Methane Eaters at Lost Hammer [online]. Astrobiology Magazine [cit. 2013-01-04]. Dostupné online. (anglicky)